Vláda ustupuje ze zestátnění ČEZ. Pohrávají si s hodnotou na burze, zlobí se akcionář

Kabinet Petra Fialy (ODS) zřejmě ustupuje z původně oznámeného kroku, který by mohl vést k zestátnění firmy ČEZ. Vypadá to tak podle posledních vyjádření jejích představitelů v čele s premiérem Fialou. Vláda podle expertů vzala na vědomí negativní ohlas na svůj původní záměr, menšinoví akcionáři ČEZu nicméně chaos ohledně tzv. lex ČEZ kritizují.

Přijetí novely v původní podobě by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.

O změně přístupu hovořil v pátek premiér Fiala, respektive uvedl, že „nikdy nemluvil o státním převzetí výroby elektřiny, ale mluvil o tom, že stát musí získat významnější kontrolu nad energetickou infrastrukturou“, například v podobě již nedávno vládou schváleného zakoupení zásobníků na plyn. Tento výrok je přitom v rozporu s dřívějším narativem. Fiala totiž mimo jiné veřejně uvedl, že novela by měla zajistit, „aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny“.

Mluvčí vlády Václav Smolka nicméně pro Seznam Zprávy řekl, že premiérova slova byla v pátek řečena v hektickém prostředí a na novele se „v zásadě nic nemění.“

V podobném duchu jako Fiala nicméně hovořil pro Hospodářské noviny v minulém týdnu i zpravodaj novely Karel Haas (ODS), který řekl, že probíhají diskuse ohledně tří variant úprav dané legislativy. Všechny tři by přitom znamenaly, že by stát neměl možnost ani po přijetí lex ČEZ tento podnik či jeho část převzít na základě souhlasu pouze 75 procent hlasů přítomných na valné hromadě.

Flagrantní ovlivňování hodnoty na trhu

Jednou z možností by mohlo podle Haase být úplné vypuštění nového bodu týkajícího se rozdělování společností. Druhou variantou je změna parametrické hodnoty potřebných kvor pro souhlas – z aktuálně navrhovaných 75% procent hlasů přítomných na valné hromadě potřebných ke schválení rozdělení by mohla být hranice zvýšena na 90% a z dvou třetin přítomných akcionářů na valné hromadě pro její usnášeníschopnost by mohlo dojít ke zvýšení na potřebných 100%. Třetí možností je zapracování povinnosti předběžného souhlasu ČNB s rozdělením.

„Jinými slovy, vláda se zřejmě zalekla reakce na dosavadní záměr přijít s legislativou umožňující faktické zestátnění výroby elektřiny na základě souhlasu pouze právě 75 procent hlasů přítomných na valné hromadě. Ta by jí sice umožňovala vytěsnit zhruba 30 procent menšinových akcionářů ČEZ za pro ni poměrně výhodných podmínek, rozuměj poměrně levně,“ uvedl v komentáři pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Riskovala by ovšem žaloby a třeba i mezinárodní arbitráže, protože mezi menšinovými akcionáři ČEZ jsou například i významné a finančně silné americké fondy,“ dodal Kovanda.

Chaotická komunikace ohledně novely se nelíbí některým akcionářům. „Jestli to, co předvedl premiér Fiala ohledně ČEZ v pátek s dnešním dovětkem mluvčího Václava Smolky a to, co předvádí ODS a zpravodaj novely Karel Haas a další kolem lex ČEZ, není flagrantní ovlivňování trhu a hodnoty ČEZ na burze, pak už nevím,“ uvedl na sociální síti X menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr, který patří ke dlouhodobým kritikům novely a vládních kroků obecně, například v souvislosti s tzv. windfall tax.

Na rozpor návrhu s Listinou základních práv a svobod upozornila podle kritiků ve stanovisku z 25. května i Legislativní rada vlády. Její postoj citoval poslanec ANO Patrik Nacher. Přijetí návrhu vládou vedlo letos před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii, aktuální cena byla v úterý 920 korun za akcii.