Stamiliardové zadlužování státu nemusí skončit ani za rok. „To není dobrá vizitka pro nikoho“

Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard.

Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard. Na příští rok přitom vláda navrhuje rozpočet s deficitem ve výši 230 miliard s tím, že je rekordně prorůstový. Letos je pak schválený rozpočet se schodkem 252 miliard. Změna mezi rokem 2024 a 2026 by tak byla pouhých 27 miliard.

Podle ekonoma ze společnosti Cyrrus Víta Hradila je dlouhodobou udržitelnost veřejných financí nejlepší posuzovat podle takzvaného strukturálního salda v poměru k HDP. „Tento indikátor říká, jak si veřejné finance stojí po očištění o výkyvy hospodářského cyklu či inflaci. Zjednodušeně tedy vyjadřuje, zda jsou naše příjmy a výdaje v rovnováze, když se v ekonomice neděje nic mimořádného, tedy žádná krize ale ani žádná speciální konjunktura. Toto saldo má podle výhledu ministerstva financí po letošních -2,1 procentech v roce 2025 klesnout na -2,0 procenta, v letech 2026 a 2027 pak má činit -1,7 procenta,“ vysvětlil pro Echo24 Hradil.

ANALÝZA: Vláda nešetří. Proč je plánovaný schodek tak vysoký?

Ministerstvo tedy podle něj očekává, že veřejné finance v rovnováze nebudou. „To je nežádoucí stav, který bude muset některá z příštích vlád napravit. Stávající vláda se k tomu již evidentně nemá, což lze sice z politického pohledu pochopit, ovšem ekonomicky dosavadní konsolidaci jednoduše nelze označit jinak než jako polovičatou,“ uvedl Hradil s tím, že osobně by uvítal, kdyby v tomto směru bylo dosaženo většího pokroku, jelikož se obává, že příští vláda bude rozpočtově spíše méně odpovědná a situaci pravděpodobně opětovně zhorší. „Ve výsledku se ovšem jedná o politické rozhodnutí, které nezbývá než respektovat,“ dodal Hradil.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci sdělil, že rozhodně nejde o nijak ambiciózní nebo dokonce pozitivní perspektivu. „Na pokračování stamiliardových schodků v časech, kdy makroekonomické predikce naznačují zrychlování ekonomiky, není nic pozitivního. A už vůbec ne s ohledem na objem peněz, které ještě do rozpočtu přicházejí z EU,“ uvedl Dufek.

Dluhová bilance současné vlády (2022-2025) bude představovat celkových 1 131 miliard korun. „A to si vlastně na mimořádné energetické výdaje dokázala sehnat mimořádné zdroje, takže nebude jednoduché permanentní deficitní financování jednoduše ospravedlnit,“ připomněl Dufek mimo jiné kontroverzní mimořádnou daň, tzv. windfall tax.

EchoSalon: Kdo je svině? Třaskavý salon o svobodě slova: Foltýn, Vávra, Balšínek, Steigerwald

Od roku 2020, kdy začala pandemie, až na horizont rozpočtového výhledu, tedy do roku 2027 včetně, by celkový schodek, respektive růst dluhu, měl dosáhnout 2 323 mld. korun. „Při čtyřprocentním úroku takto vzniká dodatečná dluhová služba přes 90 mld. korun. To rozhodně není dobrá vizitka pro nikoho,“ poukázal Dufek.

Ekonom by si podle svých slov netroufal pěti miliardám, o které by se deficit potenciálně snížil mezi lety 2025 a 2026, říkat konsolidace. „To je kosmetická změna, kterou velmi hladce obstará vyšší výběr DPH za pár měsíců,“ míní ekonom. Dodal však, že výhled potenciálně může být realistický.

„Realistické to být může, protože bude záležet na ambicích další vlády a vlastně i na politické objednávce ze strany voličů. Jestli ti vůbec budou chtít, aby někdo dal rozpočet do pořádku. V každém případě se o nějakém pozitivním trendu hovořit nedá,“ řekl pro Echo24 Dufek.