Od srpna budou platit nové podmínky pro dlužníky. Nevýchovné a nemorální, říkají starostové
INSOLVENCE
Doba oddlužení se od srpna nově zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změna je součástí novely insolvenčního zákona, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Naopak mezi kritiky patří věřitelé, včetně například měst a obcí. Jejich pozice se podle nich výrazně zhorší.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele.
Zkrácení doby oddlužení výrazně změkčí podmínky osobních bankrotů a podle České asociace věřitelů sníží návratnost pohledávek, řekla ČTK její ředitelka Petra Kolářová. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů odpůrců změny klesnout na pět až deset procent. Postihne to věřitele, mezi něž patří třeba pronajímatelé bytů, matky samoživitelky nebo společenství vlastníků bytových jednotek. Exekutorská komora tvrdí, že změna spolu se změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. „Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,“ uvedla komora.
Echo SALON: „Ne, hrobařem Lidovek nebyl Andrej Babiš.“ O zániku nejstaršího českého deníku
Mezi kritiky patří i Svaz měst a obcí. „Stát se dlouhodobě snaží vyřešit zadluženost českých občanů tím, že zmírňuje podmínky vymáhání dluhů, což výrazně snižuje dobytnost pohledávek. Stát také dluhy odpouští – v akcích nazvaných Milostivé léto odpouštěl příslušenství veřejnoprávních pohledávek v případě, že dlužník zaplatil jistinu,“ uvedla pro Echo24 mluvčí SMO ČR Alexandra Kocková.
Tyto kroky mají podle ní finanční dopad. „Věřitelé přichází o aktiva, protože jim stát pohledávky bez náhrady vyvlastňuje. Navíc musí věřitelé nepřímo (jako daňoví poplatníci) prostřednictvím státu platit náklady těchto procesů,“ dodala Kocková.
Stát nerozlišuje podle ní ve svých krocích ohrožené skupiny zadlužených osob a dlužníky, kteří půjčování a neplacení dluhů považují za svůj životní styl. „Toto vše má hluboký dopad do myšlení občanů, na jedné straně ti, kteří plní svoje závazky, na druhé dlužníci. Města a obce stejně jako daňoví poplatníci, musí závazky dlužníků nakonec zaplatit ze svých rozpočtů. Nejen, že to zatíží obecní rozpočty, ale je to nevýchovné a nemorální,“ uvedla mluvčí SMO.
Expert: Změkčování podmínek ke kýženému efektu nevede
Právník a expert na insolvenci Tomáš Souček ze společnosti Adkins Legal už dříve v rozhovoru pro Echo24 řekl, že novela jde nad rámec evropské směrnice. „Rozšíření tříletého oddlužení i na nepodnikatele bylo do programového prohlášení vlády zahrnuto především na základě požadavků České pirátské strany, a to i proti vůli většiny politiků z ODS, kteří se dlouhodobě staví proti zmírňování podmínek dlužníkům. Lze tedy dovodit (a ministr spravedlnosti Pavel Blažek to opakovaně v debatách zmiňoval), že se jedná o politický kompromis, za nějž Piráti zřejmě ODS ustoupí v některé z jiných klíčových oblastí,“ řekl pro Echo24 Souček.
Pakliže bychom posuzovali příklad dlužníka s celkovým dluhem ve výši 800 000 korun, který pobírá průměrnou mzdu 30 tisíc měsíčně čistého, je rozvedený a má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, s nimiž sdílí společnou domácnost, činí dle aktuálně platné právní úpravy srážka z dlužníkových příjmů 7 294 korun měsíčně. Částka ve výši 1 089 korun měsíčně pak z této srážky putuje na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, přímo mezi věřitele je tedy rozdělováno 6 205 korun měsíčně. Za pět let splácení oddlužení tedy takový dlužník uhradí svým věřitelům celkem 372 300 korun, což představuje cca 46,54 % celkové výše jeho dluhu. Pakliže zkrátíme splátkový kalendář na 36 měsíců, obdrží věřitelé celkem 223 380 korun, což představuje necelých 28 % celkové dlužné částky. Rozdíl je tedy na první pohled markantní, říká Souček.
Hlavním motivem této novely je podle Součka snaha o vyřešení základního problému tuzemského exekučního a insolvenčního práva, jímž je stav, kdy dlužníkům, kteří se již dávno měli nacházet v procesu oddlužení, se do něj z nějakého neznámého důvodu nechce.
Nepřehlédněte: Pekarová povolává mohykány. Do sněmovny by mohli kandidovat Kalousek s Pospíšilem
„A tak v České republice máme přes 450 000 osob se třemi a více exekucemi, vůči nimž však exekuční právo v naprosté většině případů selhává a neplní svoji funkci, neboť tyto osoby se s mnohačetnými exekucemi potýkají dlouhodobě, bez jakékoliv možnosti (či vůle) je splatit. Tyto osoby velmi často žijí v šedé ekonomice, s optimalizovanými či vyloženě skrytými příjmy, pro celý ekonomický systém jsou přítěží, neboť do něj nepřispívají (či přispívají pouze marginálně), avšak zpravidla z něj notně čerpají,“ uvedl Souček s tím, že pro věřitele jsou pak noční můrou, neboť nejen, že jim neuhrazením dluhu způsobili škodu, avšak tato se nadále navyšuje, když s obsluhou jejich dluhů mají akorát další starosti a náklady.
Novela podle něj pozitivní nebude. „K tomuto závěru nás přitom vedou vyjma pozorování zásadních negativních proměn v morálce dlužníků v posledních letech, zejména faktické výsledky revizní novely insolvenčního zákona z roku 2019, která již před pěti lety značně zmírnila podmínky oddlužení. Velmi dobře si vybavuji, jak při přijímání této novely panovaly obrovské obavy z kolapsu insolvenční justice způsobené očekávaným enormním zájmem dlužníků o vstup do oddlužení,“ s tím, že k tomu nedošlo.
„Výsledek byl zcela opačný – po prvotním nevelkém nárůstu počtu zájemců o oddlužení, který však trval pouhých několik málo měsíců, lze pozorovat mnohaletý pokles zájmu o oddlužení, který je však v příkrém rozporu s výsledky zkoumání dat z řízení exekučních, z nichž vyplývá, že počet dlužníků majících mnohačetné exekuce naopak dlouhodobě stoupá,“ uvedl Souček.
