Trump se znovu rozzlobil na Zelenského: Tohle je nejhorší prohlášení, nenecháme si to líbit

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa už nebudou dlouho tolerovat přístup ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Trump tak reagoval na slova Zelenského, který během své návštěvy v Londýně uvedl, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je „velmi, velmi daleko“. Americký prezident v této souvislosti znovu obvinil ukrajinskou hlavu státu z toho, že nemá skutečný zájem na mírovém řešení, dokud má zajištěnou podporu Spojených států. Zelenskyj později prohlásil, že mír je potřeba co nejdříve.

„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal dnes Trump na své síti Truth Social. Jeho komentář přichází v době, kdy se v USA stupňuje debata o dalším financování Ukrajiny a kdy republikánští zákonodárci, blízcí Trumpovi, usilují o omezení či zastavení vojenské pomoci Kyjevu.

Zelenskyj po Trumpově kritice uvedl, že mír je potřebný co nejdříve. „Je velmi důležité, abychom se snažili, aby naše diplomacie byla skutečně smysluplná a směřovala k co nejrychlejšímu ukončení této války. Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí ze všeho nejvíc, protože válka ničí naše města a vesnice, ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a s evropskými partnery a velmi počítáme s americkou podporou na cestě k míru. Je potřeba mír – co nejdříve,“ napsal.

Napětí mezi lídry eskaluje

Trumpova slova odrážejí rostoucí napětí mezi Washingtonem a Kyjevem, které se naplno projevilo minulý pátek při schůzce obou lídrů v Oválné pracovně Bílého domu. Podle zdrojů z diplomacie se jednání rychle zvrhlo v ostrou výměnu názorů. Zelenskyj údajně apeloval na pokračování pomoci a varoval, že omezení americké podpory by mohlo vést k oslabení ukrajinské obrany proti ruské agresi. Trump měl naopak zdůraznit nutnost rychlého ukončení války a údajně opakoval, že Evropa by měla převzít větší část zodpovědnosti za podporu Kyjeva.

Podle německého vítěze voleb Friedricha Merze, který se jeví jako budoucí kancléř, nešlo při páteční roztržce o náhodnou eskalaci. „Moje hodnocení je, že to nebyla spontánní reakce na Zelenského vystoupení, ale zjevně vyvolaná eskalace v Oválné pracovně,“ uvedl Merz v pondělí. Zároveň dodal, že Evropa musí být připravena na rostoucí bezpečnostní výzvy v nadcházejících letech. „Doporučoval bych, abychom se připravili na to, že pro naši vlastní bezpečnost budeme muset udělat mnohem, mnohem víc,“ varoval.

Zelenskyj: Ukrajina se bez USA neobejde, věřím v pokračování podpory

Navzdory napětí se Zelenskyj v Londýně snažil vyjadřovat optimismus ohledně budoucí spolupráce se Spojenými státy. „Myslím si, že naše vztahy (s USA) budou pokračovat, protože nejde jen o občasnou spolupráci,“ řekl novinářům před odletem z britské metropole. Zdůraznil, že Kyjev počítá s dalším americkým financováním a vojenskou podporou. „Věřím, že Ukrajina má dostatečně silné partnerství se Spojenými státy americkými,“ dodal.

Zelenskyj se v Británii účastnil jednání s premiérem Keirem Starmerem, který se snaží přesvědčit evropské partnery, aby v případě ochlazení americké pomoci výrazněji podpořili Ukrajinu. Ukrajinská armáda je totiž podle analytiků pod stále větším tlakem, čelí nedostatku munice a ruské síly postupují na několika frontách.

Trump dlouhodobě prosazuje rychlé ukončení války, avšak bez jasných bezpečnostních garancí pro Ukrajinu. Současně odmítá jednoznačně označit Rusko za agresora a vyhýbá se slibům o dlouhodobé americké vojenské pomoci Kyjevu. Tento postoj vyvolává obavy mezi evropskými spojenci, kteří se snaží udržet jednotu v podpoře Ukrajiny a zároveň zabránit dalšímu posílení Moskvy.

Zelenského nejnovější výroky o tom, že konec války je stále daleko, se tak dostávají do přímého rozporu s Trumpovým přístupem. Zatímco Kyjev trvá na tom, že porážka Ruska je klíčem k dlouhodobému míru v Evropě, Trump naznačuje, že řešení konfliktu by mohlo přijít i za cenu ústupků vůči Moskvě.