Gripeny nad Prahou. Prezident Pavel podruhé položil věnce ke vzniku státu

VÝROČÍ VZNIKU STÁTU

Gripeny nad Prahou. Prezident Pavel podruhé položil věnce ke vzniku státu
Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala a další představitelé státu u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Foto: Česká televize
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.

Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Po položení věnců zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly tři vrtulníky Viper a Venom, dva bitevníky Alca a dvě stíhačky Gripen.

U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a arcibiskup Jan Graubner. Pietního aktu se zúčastnili také zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Památku padlých vojáků přítomní uctili minutou ticha.

Akce k založení republiky se konají i na dalších místech země. Prezident Pavel a další představitelé státu položí věnce také k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Hradčanském náměstí. V poledne Pavel jmenuje nové generály a večer na Pražském hradě předá státní vyznamenání pro 56 osobností.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články