Americká policie obvinila muže z pokusu o vraždu vlastní manželky, která se s ním odmítla vyfotit. Napsal to web stanice CNN. Manželé se před týdnem vydali na ...
V posledních zhruba deseti letech se objevily dva zásadní seriály zobrazující americkou politiku. První je Dům z karet, podle něhož je dění ve Washingtonu, kde spolu soupeří amorální cyničtí manipulátoři, kteří se v honbě za mocí neštítí ničeho, ani vraždy, napínavým thrillerem. Druhým je Viceprezident(ka). V něm jsou politici rovněž cyničtí, ale o dost méně schopní. Svou energii plýtvají v žabomyších válkách a hašením skandálů, které většinou sami vyvolali svou naprostou neprofesionalitou.
Podle tvůrců tak politika není thriller, ale černá komedie. Řada lidí, údajně včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, považuje Dům z karet za realistický obraz politiky ve Spojených státech. Že však ke skutečnosti má mnohem blíže Viceprezident(ka), se potvrdilo v pondělí. Šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg zveřejnil, že byl omylem přidán do chatu, kde nejvyšší vládní představitelé řešili útoky proti jemenskému teroristickému hnutí Húsíů. Ti již přes rok útočí na lodě plující Rudým mořem a Suezským průplavem.
Když Goldbergovi poslal žádost o spojení na komunikační aplikaci Signal Mike Waltz, prezidentský poradce pro národní bezpečnost, nepřišlo mu to příliš zvláštní. Vrcholní politici s vlivnými novináři komunikují poměrně běžně. Když byl však záhy přidán do skupinového chatu, jehož členy byli také ministr zahraničí Marco Rubio, viceprezident JD Vance, ministr obrany Pete Hegseth, šéfka zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová, ředitel CIA John Ratcliffe a další, kde se řešilo nadcházející bombardování Húsíů, myslel si, že jde o vtip. Jak ale diskuse pokračovala, šance, že by šlo o žert, klesala. Potvrdilo se to za pár dní, kdy Hegseth avizoval, že úder začne za dvě hodiny. O dvě hodiny později americké námořnictvo skutečně Húsíe bombardovalo. Americké úřady později potvrdily, že šlo o reálnou komunikaci mezi vládními představiteli.
Skandál má dvojí rovinu. Ta méně důležitá pro nás je porušení bezpečnosti. Američané mají zavedené postupy pro komunikaci obsahující utajené informace, a aplikace Signal mezi ně nepatří. Za jejich porušení by normální federální zaměstnanec byl minimálně vyhozen, možná by putoval do vězení. Stejně vyzrazení tajných informací, byť omylem, je alespoň na vyhazov. Goldberg tvrdil, že Hegseth v konverzaci „posílal textové zprávy s plány útoků, kdy budou zaměřeny cíle, jak budou zaměřeny, kdo je u cílů, kdy se uskuteční další sekvence útoků“. Taktéž tam údajně padlo jméno aktivní agentky CIA.
Waltz vylučoval, že by konverzace obsahovala utajované informace. Trumpova administrativa tvrdila, že Goldberg lže. Upozorňovala, že The Atlantic je liberální magazín, který často kritizuje Trumpa, a sám Goldberg má blízko k demokratům.
The Atlantic tedy zveřejnil celou konverzaci. Obsahovala vzletové časy amerických letadel, časy vypuštění raket a další podrobnosti. Waltz to však považoval za potvrzení svých slov. „Žádná lokace. Žádné zdroje a metody. ŽÁDNÉ VOJENSKÉ PLÁNY. Zahraniční partneři již byli informováni o chystaných úderech. Podtrženo a sečteno: Prezident Trump chrání Ameriku a naše zájmy,“ napsal na Twitteru.
Bílý dům mezitím vyšetřuje, jak k úniku došlo. Waltz pro televizi Fox News řekl, že netuší, jak se Goldberg v chatu ocitl. Nepřímo však potvrdil spekulaci, že on či jeho asistent chtěl přidat obchodního zmocněnce Jamiesona Greera, ale udělal chybu. V Signalu účastníci vystupují pouze pod svými iniciálami, takže si své chyby nevšiml. Waltz přiznal, že v chatu měl být někdo, kdo nakonec přidán nebyl, ale odmítl ho jmenovat.
Rýsuje se tak velký skandál. Demokraté ho budou chtít maximálně využít a Trumpův tým co nejvíce poškodit. Republikáni zatím tvrdí, že operace proběhla úspěšně, takže se vlastně nic nestalo. To je však vnitropolitická rovina.
Druhá rovina se týká toho, co konverzace odhalila o uvažování lidí kolem Trumpa o Evropě, a to by nás mělo znepokojovat mnohem více. „Týme, dneska budu na ekonomické akci v Michiganu. Ale myslím, že děláme chybu,“ napsal Vance. „Přes Suez probíhají 3 procenta amerického obchodu, ale 40 procent evropského obchodu. Existuje reálné riziko, že veřejnost tomu neporozumí a nepochopí, proč je to nutné. Nejpádnějším důvodem, proč to udělat, je, jak řekl prezident, vyslat vzkaz. Nejsem si jist, zda si prezident uvědomuje, jak moc je to v rozporu s jeho současným poselstvím o Evropě,“ pokračoval. Vance dodal, že se obává růstu cen ropy. Jeho hlavní námitka je však jasná: likvidace Húsíů pomůže hlavně Evropě a on nevidí důvod, proč by se Amerika měla zapojovat.
Hegseth Vanceovi odpověděl, že nejde jen o Evropu. Hlavní důvody pro akci jsou dva: vyslat vzkaz Íránu, hlavnímu sponzoru Húsíů, a ochrana svobodné mořeplavby, což je klíčový národní zájem USA. Waltz k tomu dodal, že evropská námořnictva na to nemají, aby se o Húsíe postarala. „Budou to muset být Spojené státy, kdo tyto námořní cesty znovu otevře. Na prezidentovu žádost spolupracujeme s ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničí, abychom zjistili, jak vyčíslit náklady s tím spojené, a uvalit je na Evropany,“ napsal.
Vance se pak obrátil přímo na Hegsetha: „Pokud si myslíš, že bychom to měli udělat, jdeme na to. Jen se mi nelíbí, že musíme zase zachraňovat Evropu.“
„Plně sdílím tvůj odpor k evropskému darmožroutství. Je to UBOHÉ. Ale Mike má pravdu, jsme jediní na planetě, kdo to dokáže,“ reagoval Hegseth.
Celá výměna potvrzuje, že antievropský postoj minimálně části Trumpovy administrativy není jen nějaká složitá hra ani projev „přísné lásky“, která by skrze opakování nepříjemných pravd měla donutit Evropu k větší zodpovědnosti. Zejména Vance Evropu zjevně opravdu nemá rád. Například šokoval konfrontačním projevem na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde kritizoval evropskou migrační politiku a přístup ke svobodě projevu. „Pokud se bojíte vlastních voličů, Amerika pro vás nemůže nic udělat, a stejně tak vy nemůžete nic udělat pro americký lid,“ prohlásil. V rozhovoru pro Fox News označil Dánsko za „špatného spojence“. „Prezidenta Trumpa nezajímá, co na nás Evropané křičí, záleží mu na tom, aby byly na prvním místě uspokojeny zájmy amerických občanů,“ dodal. Také si dělal legraci z evropských nabídek vyslat vojáky pro případnou mírovou misi na Ukrajině s tím, že jde o „20 tisíc vojáků z nějaké náhodné země, která už 30 nebo 40 let nevedla válku“.
Vance zjevně přistupuje k Evropě velmi ideologicky. A není sám. V chatu jeho postoj alespoň částečně podpořil Hegseth a Trumpův politický poradce Stephen Miller. Vanceova poznámka, že neví, „zda si prezident uvědomuje, jak moc je to v rozporu s jeho současným poselstvím o Evropě“, naznačuje, že s Trumpem v tomto nesouhlasí. Trump je transakční politik. Vadí mu, co považuje za evropské černé pasažérství, ale je možné s ním jednat. Vanceova nelibost má hlubší kořeny. Kontroverzní kroky současné americké administrativy tak nemusí vycházet přímo od Donalda Trumpa. Ve skutečnosti může být Trump představitelem jejího umírněnějšího křídla.
00:01
