Růst ekonomiky podle nové makropredikce MF zrychlí, ale méně, než se očekávalo v listopadu

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí zrychlí o více než procentní bod na 2,3 procenta. V listopadu MF predikovalo růst na úrovni 2,5 procenta HDP. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by kvůli nižšímu odhadu růstu HDP nebyl dodržen plánovaný schodek rozpočtu.

„Vyšší růst reálných mezd znamená i vyšší spotřebu domácností. Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí letos k růstu české ekonomiky o 2,3 procenta. Česká republika se tím zařadí mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu. Ze samotné aktualizace naší makroekonomické predikce nevyplývají žádné podstatné změny pro odhad daňových příjmů státního rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura.

Rizikem podle něj zůstávají přetrvávající strukturální problémy českého hlavního obchodního partnera, tedy Německa. Pro tuzemský exportně orientovaný průmysl pak bude zásadní obchodní politika nové americké administrativy vůči EU, řekl Stanjura.

ECHO PORADA: Bude Ústavní soud rušit volby? Covid je z laboratoře. Potvrzeno!?

Hrubý domácí produkt za celý rok 2024 pravděpodobně podle MF vzrostl o 1,1 procenta. Odeznění vysoké inflace se promítlo do nárůstu reálných příjmů domácností a jejich spotřebních výdajů. Investiční aktivitu tlumily přetrvávající problémy v zemích eurozóny a přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Nepatrné snížení celkových investic a pokles zásob brzdily dynamiku dovozu, saldo zahraničního obchodu tak podpořilo růst ekonomiky. V roce 2025 by měla hospodářský růst posílit zejména spotřeba domácností a investiční výdaje, HDP by tak podle MF mohl být meziročně vyšší o 2,3 procenta.

Ministr Stanjura novinářům řekl, že nepřipouští variantu, že by kvůli nižšímu odhadu růstu ekonomiky nemusel vyjít schválený deficit rozpočtu na rok 2025. Podle svých slov má připraveny tři možnosti případných škrtů, pokud by se během roku zdálo, že se nemusí podařit deficit dodržet. Jednat se má o škrty v provozních výdajích a českých národních dotacích.

Průměrná inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 procenta a letos by měla dále klesnout mírně klesnout na 2,3 procenta, uvádí predikce MF. Deficit veřejných financí v loňském roce klesl o jeden procentní bod na 2,8 % HDP navzdory zvýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod. Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření veřejných financí i v příštím roce, uvádí MF.

TÝDENÍK ECHO: Trumpův budíček pro Evropu. Jak nový americký prezident ovlivní geopolitiku

Rizika predikce považuje MF za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, uvádí MF s tím, že problémem by mohlo být také zavádění či zvyšování cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu.