Dluhy stranou, EU potřebuje peníze na zbrojení. Summit podpořil Ukrajinu, vyjma Orbána

EU musí rychle najít peníze na posílení obrany. A svým členským státům musí umožnit obejít kvůli tomu dluhová pravidla. Na tom se shodli zástupci zemí EU na čtvrtečním mimořádném summitu v Bruselu. Jednomyslnost naopak nezavládala v otázce prohlášení na podporu Ukrajiny, proti kterému se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.

Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump.

Summit se shodl na tom, že je nutné "výrazně zvýšit výdaje" na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí.

"This is a watershed moment for Europe. And for Ukraine, as part of our European family.

We have to put Ukraine in the condition to protect itself and to push for a lasting and just peace."

— President @vonderleyen doorstep ahead of #EUCO special summit. pic.twitter.com/ZYaExHeT1T

— European Commission (@EU_Commission) March 6, 2025

Vůdci členských zemí rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.

Vůdci unijních států rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice. Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na "udržitelnost dluhů".

Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.

"To všechno je obrovský průlom v dosavadním myšlení v Evropě a v dosavadním přístupu," řekl po jednání novinářům český premiér Petr Fiala. Unijní země dosud z velké části spoléhaly při své bezpečnosti na pomoc USA a teprve po začátku ruské invaze na Ukrajinu začaly hovořit o zvyšování obranných výdajů, k němuž přistupují až nyní.

Fiala podotkl, že mezi lídry EU zároveň panuje názor, že je třeba dále spolupracovat s USA.

Summit, na který zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tato závěry nehodlá podpořit a využil právo veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.

"Dosažení míru prostřednictvím síly vyžaduje, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici, čehož jsou zásadní součástí vlastní masivní ukrajinské vojenské a obranné kapacity. To platí před jednáními o ukončení války, v jejich průběhu i po nich," uvádí společný text. Lídři 26 zemí se v něm shodli na další finanční podpoře Ukrajiny i na poskytnutí bezpečnostních záruk.

Stejně jako Orbán hrozil původně vetem i slovenský premiér Robert Fico, který požadoval, aby EU vyzvala Kyjev k obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Do přijatého textu se proto dostal bod vyzývající "Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k zesílení snah o nalezení funkčních řešení otázky tranzitu plynu", přičemž mají zohlednit "obavy vyjádřené Slovenskem".