Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu možnost využití výnosů z emisních povolenek na pomoc s vysokými cenami energií v příštím roce navrhovalo od léta. Gestorem zákona o využívání emisních povolenek je ministerstvo životního prostředí, podle nějž by tento postup byl v rozporu s pravidly EU pro využívání výnosů z emisních povolenek. Na základě toho vznikla koaliční shoda, že tento způsob financování zvolen nebude,“ řekl k tomu redakci Echo24 mluvčí resortu Marek Vošahlík.

Podle ministerstva životního prostředí nelze peníze z povolenek použít na podporu již v minulosti instalovaných fotovoltaik, které stát slíbil dotovat, což se promítá do faktur za elektřinu u domácností i firem.

„Využití výnosů z povolenek je možné pouze na opatření vyjmenovaná ve směrnici 2003/87/ES. Výplata provozní podpory za FVE instalované v letech 2009-2010 mezi ně nespadá, možná je pouze na nové zdroje. Směrnice umožňuje pouze použití na rozvoj obnovitelných zdrojů, ale využití prostředků za povolenky v roce 2024 na staré FVE by k žádnému rozvoji OZE nevedlo,“ vyjádřil se resort životního prostředí.

Tvrzení ministerstva životního prostředí nyní potvrdila i Evropská komise. Ta odkazuje na revidovanou směrnici evropského obchodování s emisními povolenkami, jejímž cílem je „snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným“.

„Revidovaná směrnice ETS umožňuje použít výnosy z dražeb emisních povolenek plošně pouze na rozvoj obnovitelných zdrojů, a nelze je proto použít na podporu dříve vystavěných zdrojů. V tomto ohledu neobsahuje revidovaná směrnice ETS žádné ustanovení o případných výjimkách či přechodných obdobích,“ řekl deníku Echo24 zdroj z komise.

Stejně tak se ve směrnici mluví o tom, že výnosy mohou státy využít na poskytování finanční podpory při „řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné snížením daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů“. Znamená to tedy přerozdělování peněz od těch bohatších směrem k chudším.

Prostředky z výnosů dražeb emisních povolenek poté plynou do Modernizačního fondu, který je zřízený na období 2021–2030 a „podporuje investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (...) Rozhodnutí o využití prostředků z Modernizačního fondu na specifické projekty je rozhodnutím národních orgánů přijímacího členského státu. Rolí Evropské komise je dohlížet na dodržování dohodnutých pravidel EU a v rámci této role poskytovat podporu a pokyny členským státům,“ tvrdí komise.

Z Modernizačního fondu mají jít peníze na klimatickou transformaci, ke které jsme se souhlasem s evropským Green Dealem zavázali. Na zelenou transformaci bude mít Česko k dispozici bilion korun, z čehož část peněz půjde z Modernizačního fondu a část také z chystaného Sociálního fondu pro klimatická opatření, který bude opět čerpat peníze z emisních povolenek, ovšem z nového doplňujícího systému. Do něho půjdou peníze z placení povolenek už i v oblastech každodenního života.

„Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1,“ uvádí ministerstvo životního prostředí.

Právě toto opatření může vedle postupného ukončení prodeje aut se spalovacími motory nejvíce zasáhnout většinovou společnost. Povolenkami se zatíží jak pohonné hmoty, tak i vytápění budov. Podle odhadů to může znamenat zdražení benzinu až o tři koruny za litr. Více si můžete přečíst zde.