Armáda chce mobilizovat lidské zdroje, za loňský rok se ale rozrostla jen o 600 lidí

Česká armáda chce být připravena na velký konflikt. Na tuto možnost dlouhodobě upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, který v posledních dnech mluví o nějaké formě vojenské služby. V povinných odvodech ho podpořil jeho předchůdce ve funkci prezident Petr Pavel. Armáda by ráda do roku 2030 měla 30 000 aktivních vojáků z povolání a 10 000 lidí v aktivní záloze, což by znamenalo přírůstek 1000 lidí ročně. Přestože armáda nabízí nové možnosti zapojení občanů, jako je například dobrovolné vojenské cvičení nebo dobrovolné předurčení, rozrostla se minulý rok po započtení odchodů o 600 lidí a například o dobrovolné předurčení projevilo zájem jen 300 lidí. V nové vojenské strategii přitom stojí, že armáda "musí mít schopnost mobilizovat lidské zdroje v případě ohrožení".

„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl tento víkend prezident Petr Pavel. Reagoval tak na nedávná slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že armáda potřebuje růst tempem přibližně tisíc vojáků navíc ročně a to i po započtení odchodů.

Řehka zopakoval, že vychází z dlouhodobých strategických plánů české vlády. Ty počítají s 30 000 profesionálními vojáky a 10 000 aktivními záložáky do roku 2030. V současnosti má armáda přibližně 27 000 vojáků z povolání a 4 300 aktivních vojáků v záloze. Řehka však tvrdí, že velí jen asi 23 000 vojáků, protože přibližně 4 000 vojáků spadá pod vojenskou policii či vojenské zpravodajství. Z těchto čísel vyplývá, že ke splnění cíle do roku 2030 by armáda měla růst tempem 1000 vojáků z povolání a tisíc záložáků ročně, a to po odečtení vojáků, kteří budou z armády odcházet.

Minulý rok však armáda navýšila počty přibližně o 600 vojáků z povolání po odečtení odchodů. Náčelnice náboru na generálním štábu plukovnice Eva Bednářová pro Echo24 nechtěla ze strategických důvodů konkretizovat přesné počty nově přijatých vojáků, ale uvedla, že za rok 2023 armáda splnila svůj rekrutační cíl z 85 %.

Armáda se v posledních letech kromě tradiční rekrutace nových vojáků z povolání snaží potenciální zájemce oslovit i například skrz dobrovolné vojenské cvičení, po kterém se účastník může rozhodnout, zda bude v armádě dále pokračovat. Během cvičení se stane na několik týdnů členem armády a získá stejné benefity, jako zájemci o aktivní zálohy či budoucí vojáci z povolání, s kterými se na cvičení setká.

Nově od července minulého roku armáda zavedla institut tzv. dobrovolného předurčení. Podle armády se jedná o nový koncept, kterým se snaží nalákat a motivovat další občany o službu v armádě. Zájemce o dobrovolné předurčení projde zdravotní prohlídkou a zaváže se k tomu, že v případě zhoršení bezpečnostní situace nastoupí k výcviku. Podle Evy Bednářové v současnosti dobrovolné předurčení podepsalo okolo sta lidí a okolo 300 lidí nyní prochází procesem registrace skrz tento institut. Podle mluvčí generálního štábu podplukovnice Vlastimily Cyprisové je průměrný věk  občanů v systému dobrovolného předurčení 40 let a 4 % z toho jsou ženy. Podle Cyprisové projevují o dobrovolné předurčení zájem lidé různého stupně vzdělání a zájmů.

Debata o povinných odvodech

“Stát bude muset zvážit nové formy povinné či dobrovolné vojenské služby pro přípravu záloh a musí mít schopnost mobilizovat lidské zdroje v případě ohrožení,“ stojí v dokumentu Vize budoucího válčení AČR, který minulý týden schválil Karel Řehka. Jeho slova o nutnosti zvážení vojenské služby rozpoutala v minulých dnech vášnivou debatu.

Například člen zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) v pořadu CNN Prima News v neděli uvedl, že generál Řehka není politik. A tato záležitost je věcí politickou. „Nedokážu si představit, že bychom na to měli zázemí, máme spoustu věcí, které bychom museli řešit,“ uvedl.

Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) v debatě upozornil, že v České republice platí branná povinnost a povinné odvody by podpořil. „Ukazuje se, že stát musí mít informace o tom kdo je schopen zemi bránit,“ uvedl Bartošek.

O nutnosti zajistit infrastrukturu mluvil pro Echo 24 i místopředseda poslaneckého výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „Jsem rozhodně pro. Osobně bych šel cestou dobrovolného zapojení se na jeden rok, jehož součástí by byly různé benefity (např. bydlení, plat, strava aj.) a následně by se mohla dotyčná osoba rozhodnout, jestli bude v armádě pokračovat, nebo půjde jinou cestou. Bral bych to jako formu prestiže, kde člověk 'sloužil',“ uvedl Flek pro deník Echo24.

Mluvčí ministerstva obrany Jan Polák však pro Echo24 v reakci na ostrou debatu, ke které přispěl v minulých dnech i prezident Pavel upřesnil, že by se jednalo o administrativní odvody. „Ministerstvo obrany v žádném případě nechystá zavedení povinné vojny. Pan prezident mluvil o administrativním úkonu k odvodu. Na tom pracujeme. Minulý rok jsme již provedli změnu příslušného zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. A nyní již vzniká Informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy tak, aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize. Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé. Odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku,“ uvedl Polák. Zároveň uvedl, že ministerstvo vede interní debatu o tom, jak dále občany motivovat a zvyšovat počet záloh.