Obrovský rozdíl mezi rozpočtem a realitou je selhání, ale lepší než populisté, míní experti

STÁTNÍ ROZPOČET

Obrovský rozdíl mezi rozpočtem a realitou je selhání, ale lepší než populisté, míní experti
Premiér Petr Fiala (ODS). Foto: Radovan Jelen
1
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

Letošní rozpočet byl nedůvěryhodný od svého počátku a škrty ve výši 20 miliard ho rozhodně nespasí. Vláda a především ministr financí Zbyňek Stanjura (ODS) nesou jasnou politickou odpovědnost, ale stále je to lepší, než kdyby byli u moci populisté. Myslí si to experti, které oslovil deník Echo24. Nyní je otázkou, zda se podaří udržet schodek ve výši 295 miliard bez nutnosti tento deficit navyšovat změnou zákona, což kabinet Petra Fialy (ODS) jednoznačně odmítá.

„V současnosti platí, že vláda učiní ve zbytku letošního roku maximum pro to, aby výsledný schodek rozpočtu byl co nejblíže k jeho plánované výši 295 miliard korun. Ministerstvo financí připravilo z důvodu dosavadního hospodaření státního rozpočtu seznam úsporných kroků, které může vláda učinit ve druhé polovině roku s cílem zbrzdit růst letošního deficitu. V představeném konsolidačním balíčku vláda avizovala úsporu na provozu státu a platech státních zaměstnanců ve výši zhruba 20 miliard korun a ministr Stanjura avizoval, že obdobnou částku by rád uspořil již v letošním rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň s tím, že jednání o úsporách má začít tento týden. Premiér Fiala ale ve středu rokování o letošních škrtech odložil s tím, že vláda nemá dostatek podkladů.

Letošní škrty na úrovni dvaceti miliard, o nichž mluví ministr Stanjura, současný stav rozpočtu podle hlavního ekonoma společnosti Roklen opravdu nespasí. „Je ale dobré vidět, že si vláda spolu s ministrem financí uvědomuje vážnost situace a snaží se alespoň signalizovat jistou snahu o obrat v současném trendu vývoje veřejných financí. Otázkou je jako vždy, zda se takové škrty podaří prosadit. I kdyby ano, tak plánovaný deficit rozpočtu na rok 2023 na úrovni 295 splněn nebude. Deficit bude v lepším případě dosahovat úrovně 400 miliard. Spíše více. Ukazuje na to současný vývoj plnění státního rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

S konečným hodnocením výkonu ministra Stanjury je podle něj třeba počkat na konečnou podobu konsolidačního balíčku a na konečnou výši skutečných úspor ve státních výdajích. „Plán rozpočtu na letošní rok jsme já i řada dalších ekonomů od začátku hodnotili jako velmi optimistický. Primárně tedy z pohledu očekávaných nákladů na balíčky na podporu domácností v době vysoké inflace a drahých energií. Plán rozpočtu navíc podle všeho velmi výrazně nadhodnotil očekávané příjmy z windfall tax a dalších mimořádných daní,“ řekl Peterka s tím, že k nadhodnocení bohužel došlo i přes četná varování ekonomů, kteří upozorňovali na možný obrat v situaci a strategickou změnu chování firem, kterých se mimořádné zdanění týká.

„Obrovský rozdíl mezi realitou a plánem rozpočtu je selhání, které jde samozřejmě primárně za ministrem. Pokud se ale podaří nastartovat úspěšnou konsolidaci rozpočtu, pak věřím, že se na ministra Stanjuru bude vzpomínat v dobrém. Je nutné si uvědomit, že současná situace by byla násobně horší, kdyby vládní křesla včetně ministerstva financí obsadili populisté,“ míní Peterka.

Turbulentní dobou argumentovala i Schillerová

Letošní rozpočet byl nevěrohodný od začátku i podle někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. „Vedle objektivních rizik, která jistě existují a za která vláda nemůže, tam jsou ale také dva subjektivní nehezké fauly v celkové hodnotě 65 miliard. Na mimořádnou valorizaci vláda rozpočtovala nula korun, což byl nesmysl od samého začátku. A do příjmů zahrnula padesát miliard z prodeje emisních povolenek, které příjmem státního rozpočtu být nemohou,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 Kalousek.

„Tyhle dva fauly sice vládě na papíře umožnily stlačit deficit pod 300 miliard, protože papír snese všechno. Ale v realitě to je a bude jinak. Zachránit se to dalo co nejrychlejším zavázáním výdajů v jednotlivých kapitolách zhruba v tom objemu 65 miliard korun. Dvacet miliard, které nyní v polovině roku navrhuje ministr Stanjura, tomu nemohou zachránit,“ Což je poměrně dost velký problém, protože zadlužení bude větší. A také je to velký problém reputační. "Pan premiér veřejně slíbil, že deficit bude dodržen, což si ale nyní lze jen obtížně představit,“ dodal Kalousek s tím, že jde o velkou ránu konsolidačnímu procesu, pokud vláda začne ozdravování rozpočtu tím, že nedodrží už tak obří deficit pro letošní rok.

Vláda bude potřebovat podle něj letos masivní škrty, aby se podařil deficit zachránit „Vláda demonstruje v přímém přenosu, že není schopná kontrolovat svou státní kasu, že ji není schopná řídit. Když premiér slíbí, že bude deficit dodržen a on dodržen nebude, tak věrohodnost prudce klesá. To by vláda musela škrtnout těch šedesát pět miliard,“ míní Kalousek.

Politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 připomněl, že to, co vidíme, není bohužel v České republice v posledních letech nic neobvyklého. „Velmi podobná diskuse, jen v obráceném gardu, se vedla například při příjímání rozpočtu na rok 2021, kdy klíčovým argumentem opozice (tehdy hlavně ODS) byly právě nerealistické odhady a nerealistické nastavení rozpočtu,“ připomněl pro Echo24 Chytilek.

„Vláda se tehdy ústy ministryně (Aleny) Schillerové (ANO) hájila tak, že vývoj rozpočtu zcela při jeho přijímání predikovat nelze. Případné vyvození odpovědnosti proto souvisí s posouzením, zda je v turbulentnějších obdobích vůbec realistické čekat realistickou a přesnou predikci vývoje při jeho příjímání a/nebo zda pravidelně ministři financí úmyslně lakují rozpočet narůžovo,“ dodal Chytilek s tím, že politická odpovědnost je v každém případě na ministerstvu financí a ministru Stanjurovi.

Rozpad vládní koalice na základě problému s rozpočtem neočekává. „Vzhledem k tomu, že premiér evidentně věnuje největší energii tomu, aby udržoval soudržnost koalice (často i za cenu toho, jak váhavě vypadá vládnutí navenek), funguje dovnitř stále velmi dobře,“ míní Chytilek. „S tím, jak bude volební cyklus postupovat, se ovšem bude koaliční shoda nutně oslabovat, protože strany budou akcentovat před blížícími se volbami své priority. A to i ty, na kterých se s dalšími koaličními stranami neshodnou. Navíc s takovými rozdělujícími tématy bude vládu aktivně konfrontovat i opozice. Čekám ale spíš programové rozpory, ne ultimáta stran sobě navzájem, že by měl některý člen vlády skončit,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

ekonomika
×

Podobné články