Evropská armáda nedává moc smysl, tvrdí Pavel. Efektivnější je „evropský pilíř NATO“

Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u toho, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel k chystaným jednáním o ukončení války na Ukrajině. Míní také, že vznik evropských ozbrojených sil, jak se o nich v souvislosti s novým uspořádáním mluví, by si vyžádal mnohem delší čas a také souhlas všech zemí. Uvedl, že není jasné, zda by šlo o armádu všech evropských států, unijních zemí nebo jiné uskupení. Za efektivní a poměrně rychlé řešení prezident označil větší institucionalizaci už existujícího a propracovaného evropského pilíře Severoatlantické aliance.

"Větší autonomie Evropy z hlediska obrany dává smysl, pokud budeme budovat na tom, co už stojí," uvedl Pavel. Silný a léty propracovaný evropský pilíř NATO, pokud by byl institucionalizován, by bylo podle něj možné využít pro ryze evropské operace, ať už s účastí USA, či bez nich. "To je cesta, která se dá uskutečnit poměrně rychle a s větším efektem," míní.

Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků plánované v Paříži odpověděl, že podle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že přijedou lídři hlavních evropských zemí, nezmínil ale, které se zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Prezident uvedl, že vnímá požadavky Spojených států, aby "u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá". Je podle něj ale i v zájmu Spojených státu, aby zájmy Evropy byly přítomny. "Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho," odkázal na požadavek Spojených států, aby Evropa zvýšila svoje zapojení.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se podle agentury Bloomberg příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, který by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. Podle Pavla je čas omezený začátkem blížícího se postního měsíce ramadánu. Letos začíná 28. února.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání do Paříže svolal, varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Ukrajiny, a zpochybnil, zda je jeho ruský protějšek Vladimir Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznila francouzská hlava státu v rozhovoru pro Financial Times.

Nový americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu prohlásil, že je "nerealistické" očekávat, že se Ukrajina vrátí ke svým hranicím před rokem 2014. Rusko, které už v roce 2014 anektovalo Krym, zahájilo na Putinův příkaz nevyprovokovanou agresi na Ukrajině v únoru 2022 a nyní si činí nárok na pět různou měrou okupovaných ukrajinských oblastí.

Francouzský prezident v rozhovoru rovněž uvedl, že je třeba, aby Evropané společně zasedli k jednacímu stolu k rozhovorům o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu. "Je na mezinárodním společenství, se specifickou úlohou Evropanů, aby diskutovalo o bezpečnostních zárukách a v širším smyslu o bezpečnostních pravidlech pro celý region. A zde musíme sehrát svou úlohu," zdůraznil Macron. Jako první státník zmínil možnost vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, aby v případě příměří zajistily její bezpečnost před Ruskem, píše AFP. Nový šéf Pentagonu Hegseth naopak zdůraznil, že bude na Evropanech, aby našli "robustní" bezpečnostní záruky k udržení "trvalého" míru, a vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.