Opozice chce změny: k růstu důchodového věku přibyla i zřejmě nechtěná alternativa

Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.

Důchodovou reformu či přesněji řečeno úpravu parametrů současného důchodového systému potkala už po prvním čtení ve sněmovně zásadní změna. Z podnětu odborné demografické společnosti se do návrhu vložilo výrazné zpomalení růstu věku pro odchod do řádného důchodu. Jde o zásah do zcela stěžejní části chystaných změn, který však podle koalice nepřinese až takový zásah do záměru šetřit důchodový rozpočet. A vzhledem k tomu, jak silně negativně se staví k prodlužování důchodového věku podle průzkumů populace, jde také zjevně o určitý ústupek veřejnému mínění.

Pro opozici je však tato změna málo. Ukázalo se to už i na schůzi sněmovního sociálního výboru, který nakonec odsouhlasil právě v koalici domluvené změny ohledně růstu hranice důchodového věku. Kromě koaličního návrhu totiž podala devět možných úprav i místopředsedkyně výboru z SPD Lucie Šafránková. Výbor je nepodpořil, ale dobře ilustrují, jakým směrem se opozice v torpédování reformy vydá i při dalším projednávání ve sněmovně. Ačkoliv má vláda jasnou většinu a očekává se, že reforma projde, jiná situace může nastat po dalších sněmovních volbách.

Při podávání pozměňovacích návrhů vznikl i zřejmě nechtěný paradox. Poslankyně Šafránková požadovala zrušení nové varianty růstu důchodového věku, opomněla však body novely, které mění tabulku pro výpočet věkového růstu u lidí narozených do roku 1971. To by tak ve zkratce znamenalo, že by při schválení jejího návrhu rostl ročníkům 1966 až 1971 důchodový věk k hranici 65 let a sedmi měsíců, aby následně ročníku 1972 opět spadl na hranici 65 let, jak upozornil šéfredaktor portálu České důchody David Budai.

Kromě zastavení růstu důchodového věku plošně na hranici 65 let pak poslankyně Šafránková navrhovala například i zrušit zpomalení růstu důchodů od roku 2026. „(Změna) je vůči budoucím příjemcům důchodů nepříznivější než současná úprava a znamená pokles poměru výše starobního důchodu vůči předchozí mzdě oproti stavu, který platí nyní. Vládní návrh povede obecně k poklesu poměru důchodů vůči mzdám a platům, snižuje zásluhovost důchodového systému a poškozuje zejména nízkopříjmové důchodce,“ odůvodnila žádost o změny poslankyně Šafránková.

Podle návrhu reformy by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta.

V těchto bodech se nakonec SPD shoduje i se zbytkem opozice, tedy hnutím ANO bývalého premiéra Andreje Babiše. „Stále trváme na odchodu do důchodu v 65 letech,“ uvedla v minulém týdnu místopředsedkyně výboru z ANO Jana Pastuchová. Dodala, že hnutí připravuje vlastní návrhy změn a přednese je při dalším projednávání zákona v dolní komoře. A ani tady nebude nouze o řadu návrhů. Podle poslance Igora Hendrycha (ANO) jich bude „relativně dost“.

Jednání o změnách v penzích už je zařazené na probíhající schůzi sněmovny, vzhledem k programu se však očekává, že by k dalšímu projednávání mohlo dojít až po nadcházejících volbách do krajů a Senátu. O dalších případných úpravách ale stále jedná i samotná vládní koalice. Týká se to třeba výživného, ale i palčivé otázky, které zaměstnance zařadit mezi tzv. rizikové, kteří mají mít možnost odejít do dřívějšího důchodu až o pět let dříve bez jeho krácení. Výpadek příjmů by měli hradit na vyšších odvodech u těchto profesí zaměstnavatelé.

Opozice a odboráři tvrdí, že lidé do vyššího věku pracovat nevydrží kvůli zdraví a vyčerpání. Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy je podíl lidí s chronickými onemocněními a omezeními v ČR a na západě srovnatelný, horší není ani mentální stav.

„Podíl odchodů do předčasného důchodu je dlouhodobě velmi vysoký. Ve většině případů přitom není vynucen zásadnějšími zdravotními problémy těchto osob, ale je způsoben výhodností systémového nastavení,“ uvedla ve svých dřívějších návrzích k ozdravení financí NERV. Poukazovala na vysoké výdaje na předčasné penze a ztrátu příjmů z daní a odvodů. Doporučovala zpřísnit opatření tak, aby počet nových předčasných penzistů klesl na čtvrtinu.