Za nápis White Lives Matter hrozí šest měsíců vězení

ÚHEL POHLEDU

Za nápis White Lives Matter hrozí šest měsíců vězení
Erasmův most v Rotterdamu Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Lidské oko rozezná až deset milionů barev, tudíž je naprosto logické, že se lidstvo, zejména západního typu, na svět nejradši kouká černobíle. Převažujícím výsledkem křečovitých, ale dobře zpeněžitelných snah podchytit „systémový rasismus“ je více rasismu a dvojí metr, kterým se jeho údajná přítomnost měří. Jako teď v Rotterdamu.

Státní zastupitelství v právě probíhajícím řízení navrhuje půlroční odnětí svobody pro dva bílé Nizozemce za to, že o silvestrovské noci před dvěma lety promítli pomocí laserových paprsků na monumentální Erasmův most nápisy: „White Lives Matter“, „Černý Piet neudělal nic špatného“, „Musíme zajistit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí“ a „Šťastně bílý 2023“.

 

Kulturní okénko. Černý (Zwarte) Piet je, nebo tedy spíš už byl oblíbenou postavou z oslav svátku svatého Mikuláše. Jedná se o černocha v barokním oblečení a baretu s nadýchaným pérem, který po boku (bílého) Sinterklaase v ulicích měst a obcí zasypává děti pamlsky. K docílení exotického zjevu je ovšem třeba obvykle moučné Holanďany v obličeji začernit a opatřit kudrnatou parukou. Musím ještě něco dodávat? Bystřejší čtenář pochopil a nebystří Echo nečtou.

Je to asi deset let, co byla nizozemskému lidu velkolepě odhalena celá zraňující hrůza tradiční taškařice, ta donebevolající kulturní apropriace, odporný systémový rasismus, kterým pohádková postava bombardovala nevinná dítka spolu s lékořicovými bonbony a hrstmi čokolády. Zwarte Piet se stal oficiálním reprezentantem extrémní pravice, byl vláčen médii a očerňován na demonstracích, kdyby to tedy ještě šlo.

Mnoho správných liberálů si veřejně posypalo hlavu jeho popelem, nevím, možná po tom rostou líp vlasy nebo to funguje proti lupům. Tlaku bylo jen těžko vzdorovat. Města a obce začaly postupně Zwarte Pieta zakazovat. Kostýmy jsou sice dále dostupné v prodejnách i půjčovnách, ale „není vyloučené, že by za takových deset let mohl být pohyb na ulici v masce Černého Pieta trestný“ (členka Státní komise proti diskriminaci a rasismu, socioložka práva. To by ovšem byl další pěkný milník tažení proti bělošské nadřazenosti: trestat lidi, když se blbě oblečou na karneval).

Největší demokraté také letos vyvěsili online seznamy měst a obcí, kde se zavrženíhodná tradice stále provozuje, aby si na ně ti polepšení mohli plivnout, a naplnit tak heslo o inkluzivitě a toleranci. Soudní řízení (už to, že probíhá) otevírá řadu otázek.

Je vzkaz White Lives Matter rasistický a proč? Jistě to nemůže být proto, že ho za takový označila extrémní levice. Pokud je rasistický, je také vzkaz Black Lives Matter rasistický (a proč)? Jakým způsobem lze z laserových nápisů vyčíst podněcování k nenávisti a diskriminaci (a opět, proč to samé nebylo lze vztáhnout na BLM)? V masivně podporovaných demonstracích v rámci Black Lives Matter nikdo podněcování k nenávisti vůči bílým nenašel, ale ani nehledal. Byli by autoři z obliga, kdyby byli členy nějaké umělecké skupiny? Je možné být „šťastně bílým“, jako bylo možné být „hrdě černým“?

Státní zastupitelé stále zdůrazňují, že je třeba vnímat věci v kontextu. Obvinění ale možná vycházeli z kontextu aktuální demografické situace. Protože nejmarkantnější demografický trend v nizozemské společnosti je její afrikanizace. Nizozemsko prochází brutální demografickou proměnou, což lze zjistit jak nahlédnutím do statistik, tak prostým pohledem do ulic.

Bílí Nizozemci vymírají. Třicet procent obyvatel Nizozemska do 25 let už nemá nizozemské kořeny. Převážně neevropským přistěhovalcům se už druhou generaci rodí víc dětí než Holanďanům „původním“. Zároveň pokračuje imigrace v počtu sta až dvě stě tisíc lidí za rok, z drtivé většiny z nezápadních zemí. Kromě toho, že jsou nadproporčními příjemci všemožných dávek, extrémně komplikují dostupnost bydlení.

Okénko na trh s nemovitostmi: Nizozemsku se aktuálně nedostává přes tři sta třicet tisíc bytů (četla jsem i čtyři sta tisíc). Průměrná cena nového bytu stoupla na 400 tisíc eur. Ceny nájmu se za deset let zvedly o 27 procent. Na sociální byt se už nečeká pět, ale deset let. Obce mají totiž zákonnou povinnost najít bydlení žadatelům o azyl ve chvíli, kdy dostanou povolení k pobytu. Dostávají tedy přednostní právo na sociální byty před rodilými Nizozemci.

Lidé možná vypadají zaměnitelně v excelové tabulce dokládající „nutnost importu pracovních sil“, v reálu s sebou tento import nese zcela jiné hodnoty a normy, které přetvoří zemi na další desetiletí, možná napořád. To je, možná, ta „budoucnost pro naše lidi a bílé děti“. Nizozemsko, jak existovalo, už nikdy nebude. Chtějí to Holanďané, nechtějí to, je jim to jedno?

×

Podobné články