Proč by investice do startupů mohly být klíčem k prosperitě v období recese

Tuhle poučku zná z teorie snad každý. Když jsou trhy dole, vznikají ta nejlepší portfolia. Není však snadné se tím řídit. Přitom pravidlo platí pro investice do akcií, stejně jako do nadějných startupů. Právě v době krize a vysoké inflace nesmějí peníze ležet na účtech. Kdo začne investovat během krize, vždy nejvíc vydělá.

Mezi investováním do akcií a investicemi do startupů však existuje jeden podstatný rozdíl. „U akcií se těžce trefuje dno, je třeba ladit investiční strategii v souladu s trhem a nakupovat postupně. U investic do startupů je výhoda, že se nemusíte tolik ohlížet na výkyvy trhů. Když teď vznikají potenciálně výnosné projekty, je k nim při ochlazení trhu lepší přístup,“ říká partner DEPO Ventures Petr Šíma.

Proč? Ještě loni byl na trzích obrovský přetlak peněz a zakladatelé startupů přehazovali možné investory vidlemi. Teď je peněz méně. I zakladatelé nejnadějnějších startupů jsou připraveni více vyjednávat, jsou skromnější, neočekávají velké ocenění. Díky tomu mají investoři větší šanci dostat se k dobrému projektu. „Když mají startupy těžší přístup k penězům, budou zafinancované jen ty opravdu dobré. V předchozích letech, kdy byla na trhu spousta investorů – a mnozí z nich tomu ne zcela rozuměli, dosáhly na peníze i špatné projekty,“ říká Šíma.

Velcí američtí investoři říkají, že nyní z trhu zmizeli investoři-turisti. Ti, kteří slyšeli, že investovat do startupů je fajn, ale moc tomu nerozuměli. „A to je pro trh dobře,“ podotýká Šíma. Až se cyklus otočí a krize pomine, ekonomika bude v konjunktuře a tyto dobré projekty budou hledat nové investory nebo se prodají za násobně víc peněz. Stejně jako u akcií, ani v případě startupů nedává smysl investovat na vrcholu. Je to drahé a zároveň je pravděpodobné, že ve chvíli, kdy bude startup spouštět další investiční kolo nebo bude na prodej, zrovna nastane recese. Dlouhodobě přitom investice do startupů patří k nejvýnosnějším třídám aktiv, překonávají všechny ostatní investice do cenných papírů, a to včetně rizikovějších hedgeových fondů.

Sázka na budoucí úspěch

Současné ochlazení navíc podle Šímy představuje pro vznikající technologické firmy značnou příležitost. „Lidé jsou najednou otevřeni novým řešením, je potřeba řešit něco, co je aktuálně trápí. A někdo, kdo přijde třeba s levnějším nebo efektivnějším řešením, pravděpodobně uspěje. V okamžiku, kdy se všechno daří dobře, všechno je zaběhlé a nic se nemusí měnit, jsou na tom startupy paradoxně o něco hůře, protože na trhu není tolik děr, do kterých by mohly jít,“ uvádí Šíma.

Warren Buffett investuje dlouhodobě, hledá akcie firem, kde vidí dlouhodobou příležitost, sází na hodnotu samotné společnosti. A jen hledá vhodnou příležitost k nákupu, ale nerozhoduje se podle momentálních nálad na trhu. U startupů je to podobné. Investice do technologických firem jsou sázkou na budoucí úspěch šikovného zakladatele, jeho týmu a kvalitního projektu. Šíma dokonce říká, že důležitější jsou lidé: „Když narazíte na dobrý nápad, ale moc nevěříte lidem, kteří jsou s ním spojení, je lepší jít od toho.“. Budoucím investorům do startupů vzkazuje, že do prvních investic by určitě neměli jít sami. I když jde o investice do firem v začátcích, pořád je to celkem hodně peněz. Navíc investoři obvykle nemají čas projekty hledat a procházet je. „Proto mají DEPO Ventures tým analytiků, který se probírá tisíci firmami a vybírá z nich ty nejzajímavější s perspektivou globálního úspěchu. Pro zajímavost, z téměř dvou tisíc projektů jsme loni investovali do dvanácti. To je zhruba setina,“ dodává Šíma.

Příležitost pro aktivní i pasivní investory

DEPO Ventures letos na podzim otevřeli už svůj třetí fond a začali hledat investory. První investice v rámci fondu na sebe nenechají dlouho čekat, mají směřovat zejména do oblastí pokročilých technologií, jako jsou aplikace umělé inteligence či blockchainu, finančních technologií nebo technologických tržišť (marketplace).

Investoři DEPO Ventures se mohou aktivně podílet na řízení startupů, pro řadu z nich je to lákavé. Ale není to z jejich strany žádná povinnost. „Mohou s námi investovat i čistě finanční investoři, kteří v tom vidí zajímavou příležitost, jak zhodnotit své peníze,“ říká Šíma. Každý investor je jiný, ale většinou to jde ve vlnách. „Zpočátku chtějí být aktivní. Pak zjistí, že do všeho nevidí. Za čas se však objeví startup z oboru, kterému rozumějí, a tomu se začnou věnovat naplno,“ popisuje Šíma.

Do fondů DEPO Ventures nejčastěji investují vysoce postavení manažeři, mnozí z nich to vyzkoušeli úplně poprvé. Zapojení těchto manažerů, kteří jsou experty ve svém oboru, je obrovský přínos i pro samotné startupy. Nejsou to mentoři, ale lidé s dlouholetými zkušenostmi ve svém oboru. „Pomáhají zakladatelům určit směřování, radí jim s byznysem, mohou doporučit své kontakty, otevírají jim dveře. A na druhou stranu ocení, že se už nemusejí starat o samotný investiční proces. Jsou rádi, že za ně uděláme due diligence, že připravíme smlouvy,“ tvrdí Šíma.

Investice na dlouhá léta

Pro investory do startupů nepřináší současná doba podle Šímy žádná rizika navíc. Platí to, co vždy. Je důležité investice do portfolia skládat. Nelze vybrat si jeden dva startupy a doufat, že se jim podaří prorazit. Je třeba vybrat hodně startupů. Možnost, že se startup neprosadí, že jeho hodnota spadne na nulu, je vysoká. Na druhou stranu existuje velká pravděpodobnost, že jedna podařená investice bohatě vyváží dvacet nevydařených.

Investor musí také počítat s tím, že investice do technologií jsou nelikvidní, nelze je jednoduše prodat. Není to hra na pár týdnů nebo měsíců, ale spíš na léta. Obvyklý investiční horizont se pohybuje mezi pěti až deseti lety.

Investování do startupů není úplně pro každého, musí jít o kvalifikované investory, kteří mají volné miliony a chtějí je investovat. Ale zároveň není ani pro miliardáře. „My ani takové nehledáme. Lidé, kteří mají takové sumy peněz, se nemohou zabývat investicemi v řádech milionů,“ podotýká Šíma. „Rád říkám, že investování do startupů je pro lidi, kteří peníze mají, ale stále chtějí, aby se jim ještě co nejvíc zhodnotily. A lidé, co peněz mají ještě mnohem více, spíše hledají cesty, jak zařídit, aby o ně nepřišli. Jsou konzervativnější. Výjimky pochopitelně existují,“ uzavírá Šíma.