Stát v roce 2023 hospodařil se schodkem ve výši 288,5, jen těsně podle plánu

Státní rozpočet hospodařil v roce 2023 s deficitem ve výši 288,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Udržen tak byl navzdory očekáváním původně plánovaný schodek, výsledek byl o 6,5 miliardy nižší než schválených 295 miliard. V letošním roce rozpočet počítá s deficitem 252 miliard.

„Nejvyšší nárůst byl u důchodů, následují kompenzace za vysoké ceny energií, třetí významné navýšení je u investic, které máme rekordní – celkem 211 miliard. Bohužel také roste obsluha státního dluhu, na což ministerstvo financí dlouhodobě upozorňuje. Celkem jsme za obsluhu dluhu vloni utratili 68 miliard korun, v letošním roce máme rozpočtováno až 95 miliard,“ uvedl Stanjura. Státní dluh stoupl v loňském roce na 3,111 bilionu korun. Za očekáváním s ohledem na příjmy zůstala daň z mimořádných zisků, tedy tzv. windfall tax, z níž se vybralo 39,1 miliardy korun.

„Ukazuje se opět potřeba konsolidovat veřejné finance, že jsme k tomu konsolidačnímu balíčku přistoupit museli. Rok 2023 byl provázen mimořádnou mírou nejistot, rozpočet odeslala vláda v září roku 2022 a teď se ukazuje, že rozpočet byl realistický. Výsledek nám dává dobrou naději, že i v dalších letech budeme snižovat deficity státního rozpočtu,“ uvedl na tiskové Stanjura s tím, že měsíční výkyvy v plnění rozpočtu v loňském roce byly extrémní, letos by to podle něj mělo být lepší.

Výsledek je nejlepším výsledkem hospodaření státu od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtým nejhlubším deficitem v historii České republiky. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně opakovaně upozorňuje na jakési zatmění rozpočtové sféry vyváděním peněz do mimorozpočtových fondů. „Bohužel řada lidí na to skočila a neustále porovnává těch 295 miliard deficitu z letošního roku s loňským rokem a tak dále,“ uvedl člen NRR Jan Pavel v září loňského roku s tím, že je vždycky potřeba vidět třicet miliard, které jsou uloženy v mimorozpočtovém Státním fondu dopravní infrastruktury.

Náraz na dluhovou brzdu se oddaluje

Od začátku ledna nabývá účinnosti většina zmíněného tzv. konsolidačního balíčku, kterým chce vláda konsolidovat veřejné rozpočty. Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění a omezí se slevy na dani. Zvyšuje se daň z nemovitosti či firemní daň, omezuje se zvýhodnění nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Mění se i sazby DPH a s nimi i zařazení některých položek do základní či snížené sazby.

Šéf NRR Mojmír Hampl poukázal vloni na to, že od letošního roku má státní rozpočet výrazně více valorizovaných položek. „Jestliže jsme do roku 2023 vstupovali s jedinou indexovanou, valorizovanou položku, tedy penze, tak v roce 2024 budeme mít automaticky valorizované čtyři položky – penze, platby za státní pojištěnce, ve školství ve smyslu známého pravidla 130 procent pro učitele a pak také výdaje na obranu,“ řekl Hampl s tím, že bez konsolidačního úsilí by ČR narazila na dluhovou brzdu v roce 2028, nyní se dluhová brzda odsouvá na roky 2031 nebo 2032.

Ministr Stanjura na dotaz deníku Echo24 řekl, že samotné oddálení nárazu na dluhovou brzdu je dobrá zpráva. K tomu, aby se zvrátil stoupající trend nákladů na obsluhu státního dluhu, bude potřeba podle Stanjury především, aby se rozjela ekonomika.

Stát má letos hospodařit se schodkem 252 miliard korun. Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Rozpočet pracuje třeba se zvýšenými platy učitelů nebo dvěma procenty HDP na obranu.

Návrh rozpočtu počítal i s tím, že na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun.