Berlín nesouhlasí s výstavbou jaderných elektráren v Polsku. Co Dukovany a Temelín?

OBAVY Z JADERNÉ ENERGIE

Berlín nesouhlasí s výstavbou jaderných elektráren v Polsku. Co Dukovany a Temelín?
Polský premiér Mateusz Morawiecki. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Proti výstavbě jaderných elektráren v Polsku se vyslovily úřady čtyř východoněmeckých spolkových zemí. Berlín, Braniborsko, Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko polský jaderný plán například podle serveru wGospodarce.pl odmítly s obavami o vlastní bezpečnost. Očekává se, že podobný protest by mohl zaznít v budoucnu i v případě dostavby českých jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úřady některých spolkových zemí sousedících s Polskem požadují, aby byla výstavba jaderných elektráren v Polsku prověřena z hlediska ochrany životního prostředí a obyvatelstva. Podle polského serveru mají země obavy o bezpečnost v okolí Baltského moře.

Polsko zatím nepostavilo jediný jaderný reaktor a získává elektřinu především ze spalování uhlí. Stavba první elektrárny v zemi byla zastavena v roce 1990, několik let po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl.

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil na podzim záměr postavit první jadernou elektrárnu v lokalitě Lubiatowo-Kopalino na severu Polska. Podle serveru je nicméně lokalita vzdálená asi 250 kilometrů od polsko-německé hranice. Má ji postavit americká společnost Wesinghouse Electric. Spuštění reaktorů je naplánováno na rok 2033.

Podle Morawieckého Polsko připravuje další dva projekty. Na druhém chtějí Poláci spolupracovat s jihokorejskou společností KHNP. Vyrůst má poblíž města Patnów na jihozápadě země. Místo pro třetí elektrárnu má být vybráno v příštích několika měsících. Poláci se obávají, že by se na ně mohla německá protijaderná lobby pokusit tlačit přes Evropskou unii.

Nové jaderné bloky plánuje postavit i Česká republika. Polostátní společnost ČEZ už v minulém roce obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Nový blok by měl stát do roku 2036. Výhledově se hovoří také o navýšení kapacity novějšího Temelína, proti jehož spuštění protestovalo v minulosti zejména Rakousko. Nesouhlas během dokončování stavby ale zazníval i z Bavorska.

Bude vadit i rozšíření Temelína a Dukovan?

Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška se domnívá, že by nám případný nesouhlas sousedních zemí v plánované dostavbě elektráren neměl zabránit.

„Pokud něco opravdu chceme – například pokud skutečně chceme postavit nové Dukovany nebo Temelín – nikdo nám v tom nezabrání. A naopak: pokud někdo hledá důvody, proč něco nejde, vždy si nějaké najde,“ napsal deníku Echo24.

Podle europoslance Alexandra Vondry z ODS je energetický mix výhradním právem každé členské země EU. Nová evropská taxonomie dokonce zařadila jádro a plyn dočasně mezi takzvané zelené zdroje energie, ačkoli se proti tomu postavilo třeba Rakousko a Lucembursko.

Podle Vondry došlo se schválením taxonomie zároveň ke zpřísnění pravidel pro výstavbu jaderných bloků a bezpečnostních parametrů. „Musí být například jasně deklarováno, kdy a kde bude vybudováno úložiště jaderného odpadu atd. Ten, kdo bude stavět a bude chtít čerpat evropské zdroje a využívat výhodných půjček, bude muset tyto požadavky splnit,“ řekl Vondra.

„Bude to pod přísnějším dohledem i ze strany Evropské komise. A pokud se ta stavba dostane do konfliktu s těmito pravidly, mohla by mít případná žaloba jiných států proti této stavbě šanci na úspěch. Na to bude potřeba dát pozor,“ dodal europoslanec. Podle Vondry je ale potřeba rozlišit, kdy jsou protesty myšleny skutečně vážně, a kdy jde jen o „alibi“ některých politiků, pro které je obtížné prezentovat jiný názor, než dosud zastávali.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články