Hůř je na tom jen Řecko a Itálie. Radikální plány levice směřují Francii k bankrotu

Francouzský prezident Emmanuel Macron i francouzští voliči se rozhodli odstavit od moci Národní sdružení Marine Le Penové. Výsledkem byla výhra široké levicové koalice Nové lidové fronty (NFP). Její lídr Jean-Luc Mélenchon chce být premiérem, i když nemá parlamentní většinu, a chce prosazovat svůj radikální socialistický program. To znamená zvýšení státních výdajů o stovky miliard eur ročně a obrovský růst daní, hlavně pro bohaté. Francie má přitom už nyní třetí největší státní dluh v eurozóně. Hůře je na tom jen Řecko a Itálie.

Francouzský státní dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Agentura Standard & Poor’s snížila už v červnu rating státního dluhu druhé největší ekonomiky EU na „AA-“, zhoršila se tak z „AA“. „Francouzský rozpočtový deficit ve výši 5,5 procenta HDP byl v roce 2023 výrazně vyšší, než jsme dříve předpovídali. Veřejný dluh země vzroste z přibližně 109 procent v roce 2023 do roku 2027 na přibližně 112 procent HDP, a to v rozporu s našimi předchozími očekáváními“, uvedla agentura.

S varováním před hrozbou upadnutí do dluhové krize přišla před pár dny i agentura Moody’s, jak jsme psali zde. Program radikální levice obnáší růst státních výdajů o 179 miliard eur ročně, tedy přes 4,3 bilionu korun. Věk odchodu do důchodu by se také měl vrátit zpět z 64 na 60 let. Část nových výdajů by se pokryla z masivního nárůstu daní. Mělo by se jednat o znovuzavedení daně z majetku, přísnější progresivní danění příjmů a zdaňování „superzisků“ společností.

Francie tedy nyní čelí riziku na dluhopisovém trhu i silně napjatým veřejným financím. Není jasné, jak se nové vládě v budoucnu podaří sestavit udržitelný rozpočet. Už když Macron ohlásil předčasné volby, investoři si chtěli nechat platit prémii za to, že dál budou držet francouzské státní dluhopisy. To znamená, že cena, za kterou se Francie bude dále zadlužovat, rekordně rychle vzrostla. Riziková přirážka vůči německému státnímu dluhopisu dosáhla po vyhlášení voleb nejvyšší úrovně od roku 2012, kdy naplno probíhala dluhová krize eurozóny.

I dlouholetý francouzský ministr Bruno Le Maire, který je zřejmě na odchodu, ještě před volbami varoval před tím, že investoři se mohou začít zbavovat státních dluhopisů a vyvolá to dluhovou krizi. Úroky na státních dluhopisech dál rostly. Agentura Moody‘s varovala, že rating Francie by se mohl snížit ze stabilního na negativní, pokud by se výpůjční náklady nadále zvyšovaly.

Z domácího českého pohledu je také dobré nezapomínat, že francouzská plně státní energetická společnost EdF je favoritem na výstavbu našich jaderných bloků. Zatím vláda nabídky od ní a korejské společnosti KHNP stále vyhodnocuje. Domácí i jiné evropské jaderné projekty EdF se v minulosti dost protahovaly a náklady vzrůstaly, což se tedy děje i nyní. Aktuální situace ve Francii proto může náš jaderný tendr potenciálně ovlivnit.