Ani hrdina, ani whistleblower. Jack Teixeira je loser

V minulém týdnu americká FBI zatkla Jacka Teixeiru, jednadvacetiletého příslušníka zpravodajského oddělení letecké národní gardy v Massachusetts. Je podezřelý z úniku tajných dokumentů ohledně Ukrajiny a dalších zemí. V historii velké špionáže jde o zvláštní případ. Teixeira informace nevynesl z ideologických důvodů jako například britská „cambridgeská pětka“ komunistických agentů, ale ani z důvodů zištných jako třeba Aldrich Ames, který si za informace od SSSR nechával pořádně zaplatit. Teixeira se chtěl pochlubit před svými kamarády.

K únikům došlo skrze komunikační platformu Discord, která je oblíbená především mezi hráči videoher. Teixeira byl neoficiálním lídrem skupiny asi 25 chlapců, kteří se na Discordu bavili o počítačových hrách a youtubových videích. Teixeira ostatním vyjevil, že pracuje na vojenské základně a má přístup k tajným informacím. Ty pak začal sdílet mezi ostatními členy skupiny, tvrdil, že je chce ochránit tím, že jim ukáže, jak svět doopravdy funguje. Když ostatní dostatečně nereagovali a radši diskutovali o hrách, byl naštvaný. Po nějaké době dokumenty unikly z této uzavřené skupiny a začaly kolovat po internetu. Nakonec si jich všimla i média a tím se dostaly do širokého povědomí.

Celý případ ukázal na tři skutečnosti. Zaprvé hráči a on-line diskuse se evidentně stávají místem možných úniků. I když Teixeirův případ patří mezi nejzávažnější, nejde o první takový. Před dvěma lety unikly tajné specifikace britského tanku Challenger 2, jelikož hráč-voják byl naštvaný, že ty ve hře War Thunder neodpovídají skutečnosti.

Zadruhé Američané mají jasný problém s tím, jak zacházejí s tajnými informacemi. Po 11. září dospěli k názoru, že by útoku bylo možné zabránit, kdyby zpravodajské služby více spolupracovaly a sdílely informace mezi sebou. Nyní mají opačný problém. Prověrku na nějaký stupeň utajení má 2,8 milionu Američanů, z toho téměř 1,2 na přísně tajné. To je obří počet potenciálních úniků. Je otázka, jestli ji opravdu všichni potřebují. Teixeira přes svoje zařazení do zpravodajského oddělení nebyl žádný analytik nebo kyberšpion. Byl to v podstatě ajťák (doslovně „nádeník kybernetických systémů“), který se opravdovým zpravodajcům staral o počítače. Proč měl přístup k tajným dokumentům, a dokonce si je bral domů, nikdo nevysvětlil.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.