Řehka: Debata o vyslání armády na Ukrajinu je předčasná, Česko ale potřebuje 14 000 nových vojáků

V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Šéfka resortu nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Shodli se na tom na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Podle Řehky musí NATO vybudovat urychleně věrohodné odstrašení a obranu, k čemuž v Česku chybí asi 14 tisíc vojáků, které bude třeba sehnat v příští dekádě. Černochová avizuje, že má MO na příští rok připravené projekty za 2,3 % HDP.

Černochová novinářům řekla, že zatím nemá k možnému vyslání vojáků po dojednání míru na Ukrajině podrobné informace. „Vyčkejme prosím nějakých jasných mantinelů, parametrů toho, jak by ta spolupráce měla probíhat,“ řekla ministryně. Je podle ní také potřeba vzít v potaz další okolnosti, jako je momentální nasazení armády v operacích. „Pokud bychom někam dál posílali vojáky, tak musíme někde zase ty vojáky ubírat, protože nemáme tolik vojáků, kolik bychom si přáli, abychom je mohli posílat do misí,“ dodala.

Vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu po dojednání míru nevyloučil minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pařížskému summitu, na kterém se minulý týden sešlo několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje.

Řehka považuje diskusi za absolutně předčasnou. „Dokud se nebudou vědět podmínky toho, co tam mají ti vojáci dělat, v jakém mezinárodním rámci, v jakém prostředí a nastavených podmínkách, tak je to úplně předčasné a zbytečné. A ani se nedá vést žádná seriózní diskuse, vlastně vůbec nic nevíme,“ řekl.

Podle Černochové čelí česká obrana problémům s náborem vojáků, ale také v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím podle ní trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují. Neexistuje podle ní jednoduché řešení, jak se s tím rychle a jednoduše vypořádat. Populace stárne, mladých lidí ubývá, resort čelí konkurenci dalších zaměstnavatelů.

„Stejným problémům s náborem čelíme i v civilní části resortu, například ve stavebních, akvizičních, či ekonomických oblastech máme zásadní problém se získáváním nového personálu. A to je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních 30 let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části, a pokud nebude tato podpora funkční, bude tím trpět armáda,“ řekla Černochová. Konkrétní opatření a doporučení očekává od zadávané komplexní analýzy. Je podle ní třeba se na problematiku dívat jako na celek.

Černochová zmínila novelu zákona o vojácích z povolání, která mimo jiné navyšuje některé finanční benefity, včetně náborového příspěvku. Norma čeká na projednání Senátem. Je podle ní ale jasné, že hlavním motivem pro službu nejsou jen peníze, proto se chce zaměřit i na nefinanční motivaci.

V armádě je aktuálně necelých 24 000 vojáků, strategické armádní dokumenty ale cílí na 30 000 do roku 2030. „Navzdory tomu jsme v loňském roce přidali do armády tak málo vojáků, že celkový nárůst je jen nějakých 176 vojáků,“ poznamenal. Nové alianční cíle výstavby schopností podle něj navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany. K tomu by se během dekády musela armáda navýšit o 14 000 lidí, tedy asi o 60 procent současného stavu. „Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit,“ řekl.

Chystáme se na boj, abychom se mu vyhnuli, říká Řehka

V souvislosti s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se jak ze strany USA, tak Evropské unie, tlačí na výrazné navyšování výdajů na obranu. Ministerstvo obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP, v dalších letech by pak měl nárůst pokračovat rok od roku. Dosažení nákladů tří procent na bezpečnost během několika let, jak o něm v pondělí hovořil premiér Petr Fiala (ODS), podle ní dokáže Česká republika unést. Problémy vidí Černochová právě v personálních kapacitách pro řízení akvizic.

Řehka připomenul nakumulované resty ve vybavení armády z minulých let, na jejichž zacelení podle něj současná dvě procenta HDP nestačí. Vedle nákupu „železa“ bude podle Černochové třeba budovat také zázemí pro novou techniku, což jsou „také nemalé položky“, ať už půjde to rekonstrukce letišť či zázemí pro novou pěchotní techniku.

Podle Řehky potřebuje NATO v dnešní době urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnula možným problémům v horizontu dalších let. Doba je podle něj naléhavá a nezbývá moc času, proto je potřeba „šlápnout do pedálů“. Před českou armádou pak podle Řehky stojí mnohem větší a urgentnější úkoly, než dosud plnila.

„Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ řekl dnes Řehka. Uplynulé týdny podle něj ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či v oblasti Sahelu. „Nic z toho nemění naše plány, právě naopak. To, co stojí před námi, je mnohem větší a urgentnější, než úkoly které jsme dosud plnili,“ podotkl. Jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je podle něj být silnější. „A o to se snažíme,“ dodal.

Hlavním cílem Řehky je zajistit bojeschopnost armády, chce ale také například kultivovat strategickou diskusi o obraně a bezpečnosti. Zásadní rozhodnutí náleží vždycky politickým představitelům a je primárně na nich, aby zásadní otázky bezpečnosti diskutovali, uvedl Řehka. Je podle něj ale nezbytné vést seriózní veřejné diskuse o obraně a bezpečnosti kde to jen jde a na všech úrovních.