Německo chce učit děti přežít ve válce. Plánuje zavést výuku civilní obrany
CIVILNÍ OBRANA
Strach z ruského revanšismu a možné války s NATO nutí evropské vlády přehodnocovat desetiletí budované modely sociálního státu. Namísto spoléhání se na státní ochranu se nyní obyvatelé učí, jak se postarat sami o sebe. V Německu to znamená mimo jiné zavedení výuky civilní obrany do škol.
Podle informací deníku Handelsblatt chce německé ministerstvo vnitra, které vede sociálnědemokratická ministryně Nancy Faeserová, zasáhnout do výuky a prosadit výuku krizové připravenosti napříč spolkovými zeměmi.
Přestože vzdělání v Německu spadá do kompetencí jednotlivých států, federální vláda připravuje výukové materiály, které školám nabídne. „Vzhledem k nedávnému vývoji bezpečnostní situace je třeba klást větší důraz na civilní obranu, a to i ve vzdělávání ve školách… Je důležité, aby občané měli doma nouzové zásoby pro zvládání různých krizových situací, aby mohli pomoci sobě, své rodině a lidem kolem sebe, a v případě nouze i zachránit životy,“ uvedl podle serveru Breitbart mluvčí ministerstva vnitra.
Obavy z ruské agrese a možnosti vypuknutí horkého konfliktu v Evropě jsou hlavním důvodem této politiky. Jako vedlejší přínos je zmiňována i lepší připravenost na přírodní katastrofy, například povodně.
Německo však není jediným státem, který mění kurz. Švédsko nedávno vydalo aktualizovanou verzi svého studenoválečného manuálu přežití, Spojené království doporučuje mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo hromadění balené vody.
Evropská komise minulý měsíc přímo apelovala na občany kontinentu, aby učinili podobná opatření. Tento apel Berlín výslovně zmiňuje jako inspiraci pro své kroky. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tento obrat podpořila videem na sociálních sítích, kde prohlásila, že „připravenost musí být novým způsobem života Evropy“ a doporučila běžné předměty, které by měl mít každý u sebe – například balenou vodu, kapesní nůž a hotovost.
Ačkoliv mnohé z těchto kroků mohou být vítány, zároveň představují tiché přiznání selhání, píše Breitbart. Evropané platí jedny z nejvyšších daní na světě výměnou za silný sociální stát – ten však nyní nepřímo přiznává, že v krizi není schopen plnit svou roli.
Některé z doporučení přímo odporují dlouhodobým narativům vlád. Například Evropské unie radí denně nosit kapesní nůž jako „nezbytnost“, což by v Londýně vyvolala zděšení. Britská vláda se totiž snaží nošení nožů zcela vymýtit přísnými zákony a tvrdými tresty.
Také snahy o bezhotovostní společnost, masivně podporované během pandemie covidu-19, nyní naráží na novou realitu. V krizových situacích se podle komisařky Lahbibové totiž na karty spolehnout nedá. „V krizi je králem hotovost a vaše kreditní karta může být jen kousek plastu,“ uvedla.
V Německu má zavádění výuky připravenosti na krizové situace poměrně širokou podporu napříč politickým spektrem. Opozice přichází hlavně z krajní levice, která tento krok označuje za snahu o militarizaci společnosti. Naopak média blízká evropskému establishmentu obviňují krajní pravici z podkopávání těchto snah.
Poslanec konzervativní CDU a expert na obranu Roderich Kiesewetter řekl, že je naprosto nezbytné, aby se nacvičovaly nouzové situace, protože studenti jsou obzvláště zranitelní a v krizi nejvíce postižení. Podle něj je Německo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, které sousedí s Ruskem, velmi špatně připravené. Jako vzor uvádí Finsko, které si zachovalo všeobecnou brannou povinnost i rozsáhlou infrastrukturu civilní obrany. „Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo velmi malou odolnost a naše struktury krizové připravenosti jsou zastaralé,“ uvedl Kiesewetter. „Nemáme téměř žádné státní zásoby, úkryty ani odolnou komunikační technologii pro krizové situace,“ dodal.
Německo se po konci studené války nadšeně zbavovalo starých bunkrů a dnes přesně neví, kolik jich stále existuje. Nyní zahajuje tzv. „bunkrový plán“, který má zmapovat jejich stav a počet. Inspirací mu je ukrajinská zkušenost s válkou.
Přesto je Německo stále výrazně lépe připravené než například Spojené království, které zrušilo civilní obranu již v 60. letech s odůvodněním, že investice do jaderného odstrašení jsou efektivnější.
