Úroky zůstávají na maximech

ÚHEL POHLEDU: Cyklus monetární politiky je na svém vrcholu. Nebo jinak řečeno: Světové centrální banky právě nyní mají své úrokové sazby nastavené na maximech. A výš už je nejspíš tlačit nebudou. Potvrdila to hned trojice pro nás významných centrálních bank. Tento týden o úrokových sazbách hlasovala americká centrální banka Fed. Dosud jde o nejvýznamnější centrální banku světa. Fed své úrokové sazby tentokrát už nezvýšil. A byť se šéf Fedu J. Powell snažil tvářit přísně a nevyloučil, že by do konce roku ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb mohlo dojít, finanční trh mu to moc nezbaštil. Ve skutečnosti začal reagovat, jako kdyby už bylo na spadnutí snížení úrokových sazeb.

Na vrcholu jsou úrokové sazby také v Británii. Ani britská centrální banka Bank od England své úrokové sazby na svém zasedání nezměnila. A i ona se snažila tvářit přísně a naznačovat, že s jejich brzkým snížením rozhodně nepočítá. Ale ani v jejím případě to finanční trh nebral moc vážně.

A do třetice také Česká národní banka včera rozhodovala o nastavení svých signálních úrokových sazeb. A také ona ponechala úrokové sazby beze změny.

Proč tyhle tanečky? A proč je jednání centrálních bank o úrokových sazbách tak důležité? Protože zatímco o monetární politice centrálních bank se dá říci, že už je na vrcholu, o reálných ekonomikách se rozhodně nedá říci, že by zrcadlově s tím byly právě teď na svém dnu. Ve skutečnosti většina ekonomik teprve testuje, jak hluboko se takové dno nachází. A můžeme konstatovat, že čím déle zůstanou úrokové sazby vysoko a čím výš budou, tím ono dno bude ležet hlouběji. A to je to ono, oč tu běží.

Recese je totiž v některých ekonomikách na spadnutí – to je třeba případ Ameriky. Některé ekonomiky se stále pohybují na její hraně – to je třeba případ Německa. A v jiných ekonomikách je už dávno potvrzená – to je třeba případ Česka. Česko to moc nevytrhne, to je malá země. Ale jakmile přijde recese do Ameriky, mohou se začít dít věci. Především může začít na finančních trzích chybět likvidita. A v tu chvíli bude náramně důležité, jak drahé v tu chvíli budou peníze.

Pokud se sejde situace, že Spojené státy americké spadnou do recese, a současně jejich úrokové sazby stále ještě budou na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let, hodně firem včetně finančních gigantů se může ocitnout na suchu s likviditou. Asi si pak umíte představit ten fičák na finančním trhu. Americké dluhopisy už to mají za sebou; jejich ceny už propadly o zhruba 50 procent. A kupodivu to ani nebudí moc velkou paniku – protože dluhopisy málokdy drží individuální drobní spekulanti, kteří mají sklon panice podléhat. Ale pokud začnou chybět peníze, zrychlí se propad také u akcií. A jakmile začnou ceny akcií klesat ještě víc, drobní spekulanti začnou panikařit a chovat se, jako když střelí do hejna špačků. A to pokles cen akcií ještě zrychlí.

V podstatě tedy když řešíme, jak centrální banky nyní rozhodují o svých úrokových sazbách, řešíme vlastně, jak velký a rychlý propad zažijí burzy. Momentálně se vůbec nezdá, že by centrální banky situaci chápaly. Vyjadřují sice vágní obavy o to, jaký dopad budou mít vysoké úrokové sazby na reálnou ekonomiku, ale nezdá se, že by rozuměly tomu, že už jsme dávno za bodem, kdy to přehnaly.