„Spojenci chtějí posílit přítomnost v našich zemích.“ O nasazení je žádá Česko a spol

Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl ve středu podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. Deklarace přijatá lídry takzvané bukurešťské devítky (B9), kam patří i Česko, označuje Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost spojenců a slibuje další podporu Ukrajině s cílem obnovit její mezinárodně uznávané hranice.

„Rusko je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ píše se v prohlášení premiérů a prezidentů Bulharska, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. „Spojenci jsou odhodláni… posílit spojeneckou vojenskou přítomnost v našich zemích,“ pokračuje text, který má ČTK k dispozici.

Přivítání ve Varšavě s @AndrzejDuda, @ZuzanaCaputova a @KlausIohannis. 👍🏼 pic.twitter.com/hVAXmLFTUa

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 22, 2023

„Všichni spojenci se shodli, že by se vzájemně podporovali v případě ohrožení,“ řekl novinářům zahraničněpolitický poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy, který deklaraci prezentoval po jednání lídrů B9 s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden předtím spojence ujistil, že považuje princip kolektivní obrany NATO za „posvátný závazek“.

Ohledně poskytnutí stíhaček Ukrajině Duda podle Reuters řekl, že na tom by se nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí bylo schváleno, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.

S @POTUS Joem Bidenem ve Varšavě. pic.twitter.com/Q45qMvMNSa

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 22, 2023

NATO v posledních letech trvale posiluje své aktivity na východním křídle aliance v reakci na anexi poloostrova Krym a další kroky Ruska. Po loňské invazi na Ukrajinu se spojenci dohodli na vytvoření čtyř nových bojových skupin v zemích B9 a na posledním summitu lídři NATO přišli s plánem zvětšit všechny tyto útvary až na 5000 lidí.