Extrémní počasí může ohrozit volby. Řešíme to, uvidíme v příštím týdnu, říká vnitro

Krizová povodňová situace zasáhne podle prognóz Česko o tomto víkendu. Očekává se stoletá či dokonce tisíciletá voda. A hned další víkend – v pátek a v sobotu – se mají konat krajské a senátní volby. Mezi politiky už se objevuje názor, že jejich konání nedává smysl, případně že je potřeba ještě pár dní počkat, než padne definitivní rozhodnutí. Ministerstvo vnitra pro Echo24 uvedlo, že vyhodnocuje možné postupy a mimořádné scénáře. Jasno by mělo být příští týden.

Ministerstvo vnitra podle mluvčí Hany Malé i v souvislosti s volbami vyhodnocuje možné situace a scénáře. „Volební legislativa žádné postupy na mimořádné situace neupravuje a případná ad hoc opatření bude třeba řešit v rámci možností, která nabízí volební zákon,“ řekla pro Echo24 Malá.

„Podle vývoje situace bude v příštím týdnu ve spolupráci se složkami IZS, Českým statistickým úřadem, krajskými úřady a obcemi vyhodnocován stav v území a případně budou předávána do území možná opatření, jak volby v konkrétních místech zajistit. V případě mimořádných postupů vždy bude kladen důraz na co nejširší informování veřejnosti v dotčené oblasti,“ dodala Malá.

ROZHOVOR: „Německo už nabralo směr k dysfunkčnosti. Sílí vztek a pocit bezmoci“

Na problematické pořádání voleb upozornila v rozhovoru pro Echo24, který vyjde o víkendu, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). „Volby jsou příští týden a pokud nebudou posunuty, tak je klidně možné, že pokud bude situace opravdu tak kritická, tak Středočeši – ale samozřejmě nejen oni – nepůjdou k volbám, protože budou mít na starosti úplně jiné věci. S tím se nedá nic dělat, člověk míní a život mění,“ řekla pro Echo24 Pecková s tím, že situace v kraji ve měla být nejhorší v neděli a pak by měla být kritická z neděli na pondělí. Problém bude především v okolí Sázavy, která se dostane na historický nejvyšší průtok. Psali jsme o tom zde.

„Pakliže bude ta situace opravdu výrazně dramatická a bude třeba vyhlášen ze strany vlády nouzový stav, tak nevím, jestli je rozumné do toho pořádat volby. Ale to je opravdu jen můj povzdech, protože to opravdu není nakloněno k tomu, aby byla velká volební účast,“ dodala Pecková.

Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleše Dufka v této chvíli ještě nenastal čas pro definitivní rozhodnutí. „Myslím, že ten správný čas pro toto rozhodnutí nastane někdy v neděli kolem oběda,“ řekl pro Echo24 Dufek.

Předseda ústavně-právního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) pro Echo24 uvedl, že jde zatím o předčasnou úvahu. Sám podle svých slov věří, že se povodně z roku 1997 nezopakují. „Jinak kdyby došlo opravdu k velké přírodní katastrofě, může být vyhlášen nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti státu. Pak se dají zákonem ve stavu legislativní nouze lhůty pro volby prodloužit,“ řekl Vondráček s tím, že za covidu se k tomuto kroku přistoupilo během doplňovacích voleb do Senátu za zesnulého Jaroslava Kuberu.

„Hlasovali bychom ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze. Ale jednodušší je řešit to exekutivně. Náhradní volební místnosti v případě, že některé budou zatopeny a tak dále,“ vysvětlil Vondráček s tím, že nepředpokládá, že by se volby odložily.

PODCAST: Výpravy Jiřího Peňáse o záchraně mostů a o tom, co hyzdí českou krajinu se sochařem Kryštofem Hoškem

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně závisí dopad krize na průběh samozřejmě především na rozsahu škod, které přírodní katastrofy způsobují. „Že nějak do voleb zasahují, není zase tak neobvyklá situace, za posledních 10-15 let bylo přírodními katastrofami velkého rozsahu ovlivněno asi dvacet volebních klání ve světě. Třeba záplavy v Indonésii při místních volbách v roce 2020 nebo volby po zemětřesení v Turecku v roce 2023,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

„Situace přitom nemá jednotné řešení, vždy závisí na kontextu a úvaze dané země, zda dokáže volby i tak přesvědčivě zadministrovat. Pokud ano, tak častější řešení je je neodkládat. Typické problémy, které vznikají, jsou např. nepřístupnost volebních místností nebo neschopnost voličů prokázat u volby svou totožnost kvůli zničeným dokladům,“ dodal politolog s tím, přesná paralela se současnou českou situací se hledá obtížně.

„Ale například v roce 2022 se konaly volby v australském státě Victoria na území s obrovskou rozlohou, postiženém masivními povodněmi, které (i díky tomu, že Austrálie umožňuje volit poštou) proběhly v zásadě normálně a i volební účast poklesla jen minimálně. Jako důležitý důvod pro tento výsledek bývala uváděna úzká spolupráce složek záchranného systému a australských volebních komisí,“ vysvětlil Chytilek.

„Co se týká vlivu přírodních katastrof na podporu různě ideologicky ukotvených stran, někdy se uvažuje o tom, že může pomáhat stranám, které akcentují téma klimatické změny. Jak ale ukazují povodně v Německu v roce 2021 a současné chabé výsledky Zelených, efekt je v nejlepším případě krátkodobý,“ dodal politolog.