Sněmovní rekord i hrozba Ústavním soudem. Boj o korespondenční volbu nekončí

Maraton projednávání korespondenční volby ve sněmovně se znovu rozjede i v úterý. Očekává se opět dlouhé jednání, do rozpravy je přihlášeno sedmdesát poslanců, z drtivé většiny opozičních. Opozice korespondenční volbu ostře odmítá, podle všeho by se věc nakonec mohla dostat opět až k Ústavnímu soudu.

V úterý se čeká další dlouhé jednání o korespondenční volbě. Projednávání koaliční předlohy začalo minulou středu v 09:00 a trvalo zatím zhruba 31,5 hodiny čistého času. Zatímco středeční jednací den trval do půlnoci, čtvrtek svými projevy vyplnili předseda SPD Tomio Okamura s téměř jedenáctihodinovým projevem a Radek Vondráček (ANO) se zhruba hodinovým vystoupením, než byl ve 21:00 přerušen kvůli ukončení standardního jednacího dne.

Nejen v souvislosti se zmíněným Okamurovým projevem. který o několik hodin překonal vlastní rekord, koalice opět otevřela diskusi o omezení délky projevu. Bývalý předseda Sněmovny Vondráček varoval koalici před snahou omezovat práva opozice nebo řečnickou dobu, neboť by se to podle něj obrátilo proti ní, až nebude u vlády.

Vondráček uvedl, že praxe využívání krátkých poznámek se formovala léta a že vše, co užívá, se naučil od bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska a od někdejšího předsedy poslanců ODS a nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury.

Téměř polovina Čechů je pro

Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí patrně skončí u Ústavního soudu. Po sporu o ústavnost návrhu k tomu v debatě televize Nova došli šéfové sněmovních klubů opozičního SPD Radim Fiala a vládních Pirátů Jakub Michálek. Fiala zopakoval výhrady oponentů návrhu včetně toho, že korespondenční hlasování nemůže být tajné za plentou, což je protiústavní.

Kvůli protiústavnosti pak podle něj nemohou opoziční strany, které jednání blokují, přistoupit na kompromis. „Nechte to na rozhodnutí Ústavního soudu,“ konstatoval Michálek, Fiala odpověděl, že to tak skončí.

Šéf SPD Okamura ve čtvrtek uvedl, že novela o korespondenční volbě účelově porušuje ústavu. Poukazoval na to, že volba má být osobní, tajná a svobodná. Předloha podle předsedy SPD navíc zakládá nerovnost mezi Čechy žijícími v tuzemsku a těmi, kteří žijí v cizině. Obdobné argumenty znějí také od poslanců ANO. Vládní tábor námitky o možné protiústavnosti předlohy soustavně odmítá. Předseda poslanců ODS Marek Benda připomněl, že v období covidu mohlo volit z jednoho auta více voličů, aniž by byla zpochybňována tajnost hlasování.

V zahraničí nyní pobývají statisíce Čechů, podle ministerstva vnitra, které vychází z informací ministerstva zahraničních věcí, je jich mezi 400 000 a 600 000. Jde jak o Čechy, kteří žijí v jiné zemi trvale, tak o ty, kteří jsou v zahraničí na krátkodobém pobytu. V seznamech voličů u zastupitelských úřadů je jich vedeno zhruba jen 20000, je ale předpoklad, že zavedení korespondenční volby by vedlo ke zvýšení zájmu o hlasování.

Korespondenční volbě je nakloněná téměř polovina Čechů. Vyplývá to z aktuálního bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. O něco více jí jsou nakloněny ženy, více vzdělanější část obyvatelstva, spíše mladší ročníky než ty starší a o něco častěji také lidé ze středně velkých a velkých měst a voliči vládních stran, uvedli autoři průzkumu.

Česká republika je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, v nichž není možné korespondenční volbu ze zahraničí využít. Kromě Česka nezavedly zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí také Island. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí prostřednictvím internetu.