Suneme se do Číny. Podstatou DSA je skrytá cenzura

KOMENTÁŘ

Suneme se do Číny. Podstatou DSA je skrytá cenzura
Nejpozději od chvíle, kdy Elon Musk definitivně koupil Twitter, aby z něj podle vlastního vyjádření učinil oázu svobody (politického) projevu, je zřejmé, že podstatou DSA je skrytá cenzura, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Když loni v létě Evropský parlament schválil zákon o digitálních službách, známý jako DSA, málokomu sepnulo, co všechno je ve hře. DSA má některá bohulibá ustanovení, například větší průhlednost algoritmů, jaké velké sociální platformy používají. Obsahuje ustanovení proti dětské pornografii. Ale nejpozději od chvíle loni na podzim, kdy Elon Musk definitivně koupil Twitter, aby z něj podle vlastního vyjádření učinil oázu svobody (politického) projevu, je zřejmé, že podstatou DSA je skrytá cenzura.

Síť mezitím pojmenovaná X letos v květnu odstoupila od takzvaně dobrovolného kodexu dobrého chování, který vesměs americkým platformám vnutila evropská komisařka Věra Jourová a který je zavazuje mazat „dezinformace“. Za výmazuhodné dezinformace považuje Jourová nejen tak trochu očekávatelně „ruský narativ, že měli právo na invazi Ukrajiny“, ale také třeba „narativ proti migrantům, nyní i běžencům z Ukrajiny, pak proti Green Dealu, zejména v souvislosti s nařízeními proti tradičním autům, poté proti menšinám, komunitě LGBT+ i dalším“.

 

Klíčovým nástrojem DSA proti „dezinformacím“ a „nenávistnému obsahu“ je hrozba pokutou ve výši až šesti procent ročního nikoli zisku, ale obratu, a to nikoli jen evropského, ale celosvětového. K výmazuhodnému obsahu patří podle gumového znění DSA především jakási systémová rizika, mezi něž patří dopad na duševní pohodu, na veřejnou bezpečnost nebo „nepříznivý dopad na občanský diskurz“.

Včera evropský komisař pro vnitřní trh a služby Thierry Breton oznámil, že proti X byl tento proces, který právě může vyvrcholit až obří pokutou, zahájen. X je první, komu se této cti dostalo, a nejpozději od včerejška můžeme o DSA s klidem psát jako o lex Musk. Mezi Bretonem jmenovanými hříchy je samozřejmě nedostatečný postup sítě X proti „ilegálnímu obsahu a dezinformacím“. Tak jako předtím k tažení proti naprosté svobodě na internetu používali hrozbu covidu, válku na Ukrajině a letní výtržnosti ve francouzských městech, teď ještě Komise zneužila útoku Hamásu v Izraeli a následné destrukce Gazy Izraelem. Všechno prý jsou to příležitosti pro šíření nenávisti a zla.

Pro ty z nás, kdo jsme posledních 33 let brali aspoň trochu vážně slova jako svoboda, odkaz Václava Havla a duch neohrožených studentů z listopadu 1989, musí být šokující vědomí, že o tom, co je pravda a co už má nepříznivý dopad na společenskou rozpravu, která ohrožuje systém, namísto reálného socialismu liberální demokracii, mají rozhodovat nějací byrokraté někde. Ačkoli ten proces – přijetí Aktu, několik naléhavých varování Muskovi a konečně zahájené řízení – se nám odehrává před očima, nikomu se z toho nepodařilo udělat velké téma. Ostatně jeden z vůdců studentského Listopadu, Pavel Žáček, před dvěma lety z titulu poslance české sněmovny podepsal výzvu americkým kongresmanům, aby na sociální sítě v USA tvrdě nastoupili. Protože přes tyto platformy, jak jinak, svoje zájmy šíří nepřátelské mocnosti Rusko a Čína. Jenže Čína je to, k čemu směřuje Evropská komise za implicitního souhlasu evropských středoproudařů, jakými je například česká vláda.

Představme si variantu, že Musk se odmítne DSA podřídit a že nezačne síť X intenzivněji „moderovat“. Pokuta vyměřená Evropskou komisí pro něho může být tak neúnosná, že z Evropy svou síť stáhne. A Evropané se na X budou smět nalogovat jen přes VPN (virtual private network), což lze v Číně také, ale je to ilegální a dosud se nám zdálo, že charakteristické pro komunistický režim.

×

Podobné články