Rostou v průzkumech ministrany? Další v parlamentu by skoro jistě pohřbila šance Fialovy vlády

Pro lidovce už je to pomalu tradice, pro vládní TOP 09 je to nicméně relativní novinka. Hned dvě strany koalice Spolu se v posledním volebním modelu agentury Median dostaly pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nově je předstihla řada drobných, mimoparlamentních stran. Pokud by jejich preference přitom dále sílily, subjekty vlády Petra Fialy by po příštích volbách mohly mít poměrně velký problém.

Podle Medianu by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a hnutí STAN se šesti procenty.

Nic pro stabilitu a předvídatelnost

„V březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje vyšší podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu. Nárůst podpory zaznamenaly KSČM, PRO 2022, Přísaha, Zelení i Trikolora. Patrně půjde též o důsledek začínající kampaně před volbami do Evropského parlamentu,“ komentují nový jev autoři průzkumu.

Po roce by se podle dat Medianu ocitla mimo sněmovnu TOP 09, u lidovců je pak párprocentní výsledek už docela běžný. Propadla se i SPD. „SPD výrazně ztratila, nejspíše ve prospěch PRO 2022 a Trikolory, které posílily. Ve vývojovém grafu jsou zobrazeny strany, které se dlouhodobě pohybují či pohybovaly okolo či nad hranicí 2 procent. STAN se vrátilo na dřívější úroveň preferencí mírně nad 5procentní hranicí. TOP 09, která měla dlouhodobě podporu těsně nad 5 procenty, ji nyní ztratila. Toto oslabení již dříve předznamenal úbytek jejího voličského jádra. Levice (KSČM a SOCDEM) je nadále těsně pod hranicí potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. V březnu vzrostla podpora mimosněmovních stran (KSČM, SOCDEM, PRO 2022, Přísaha, Zelení, Trikolora),“ shrnuje agentura.

A právě drobné subjekty by podle odborníků mohly být pro ty větší do budoucna problém. Programově mají blíže spíše k opozičnímu bloku ANO a SPD, ovšem na pozoru by měly být i vládní strany.

„U některých stran (SPD) to skutečně může být tak, že jim mimoparlamentní subjekty něco málo berou, u jiných to tak být nemusí (ANO). Zajímavé ale je, že Median vytrvale ignoruje koalici SPOLU a reportuje výsledky jednotlivých stran – přičemž se nevede debata o tom, že by strany měly kandidovat samostatně. Nicméně vstup dalších subjektů do Poslanecké sněmovny a další navýšení počtu stran tam zastoupených by jednoznačně neprospěl stabilitě a předvídatelnosti české politiky,“ vysvětluje politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity.

Jeho kolega Roman Chytilek zděšení přeci jen brzdí, dle jeho názoru by se malé strany nad pětiprocentní klauzulí musely pohybovat pravidelněji. „Každopádně potenciální problém představují jak pro koalici, tak pro opozici (asi víc pro SPD než ANO) proto, že s ní soutěží o podobného voliče, tak i pro koalici proto, že vstup další strany do parlamentu po volbách v roce 2025 by skoro jistě pohřbil šance současných koaličních stran složit většinovou vládu i při dobrém výsledku,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

Podle něj by ale skutečně muselo jít o dlouhodobě markantní fenomén. Česká republika je zatím v tomto volebním období až ukázkovým příkladem různých efektů ve stranické politice, které vznikají a následně mizí v průběhu jednoho volebního cyklu, dodal.

V průzkumu Medianu se po dlouhé době nepotvrdil trend neochoty chodit k volebním urnám. Voleb by se v březnu dle svého
vyjádření určitě zúčastnilo 53 procent respondentů. Dalších 9,5 procenta dotázaných účast zvažuje. To je více než v minulých měsících a jde to proti narůstajícímu počtu nevoličů a nerozhodnutých. Stejné výsledky vycházely i agenturám Kantar či STEM/MARK.

Průzkum Medianu

Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, lidovci, STAN a Piráti, mají v součtu podporu 37,5 procenta potenciálních voličů, uvedli autoři průzkumu. Bez sestavení předvolebních koalic by tak získaly 88 z 200 poslaneckých křesel.

Volební potenciál ANO, což je hypotetický zisk, pokud by danou stranu volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb, opět vzrostl a v březnu činil 41,5 procenta. Volební jádro ANO, tedy hlasy od pevně rozhodnutých voličů dané strany jistých si také účastí ve volbách, sice stagnuje na 24,5 procenta, je ale vyšší než potenciál kterékoliv z dalších stran.

Volební potenciál ODS je 21 procent, Pirátů 18,5 procenta, STAN 14,5 procenta a SOCDEM 12 procent. Volební jádro má po ANO nejvyšší ODS s 9,5 procenta. Následují Piráti s 5,5 procenta, SPD s 3,5 procenta a shodně STAN a komunisté s volebním jádrem 2,5 procenta.

Median v průzkumu mezi 5. březnem a 3. dubnem oslovil 1041 lidí ve věku 18 a více let. Statistická chyba je 1,5 procentního bodu u menších stran a až tři procentní body u nejsilnějších stran.