Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

V pondělí se uskutečnilo jednání několika představitelů evropských zemí a také Evropské unie. Česko nebylo přizváno, což vyvolalo vlnu nevole. Například europoslanec Alexandr Vondra (ODS) označil tuto schůzku za „plácnutí do vody“. „Nejdřív německý pláč v Mnichově, pak francouzský výkřik do tmy, který jen ukázal, že EU se neshodne na ničem. Nevadí mi, že jsme jim u toho nesvítili. Navíc je to legrační. Nejdřív si Němci a Francouzi stěžují, že je USA nepozvali do Rijádu, pak zas oni nepozvou jiné do Paříže…“ řekl pro Echo24 Vondra.

Macron na středu svolal další schůzku, které se prostřednictvím videa zúčastní i premiér Petr Fiala. Očekává se, že se bude opět řešit klíčové téma – vyšší výdaje na evropskou obranu. Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Echo24 řekla, že vyšší výdaje musí případně zajistit jednotlivé členské státy. „Na úrovni EU se pak může teoreticky jednat o společné půjčce,“ dodala Ješátková.

PODCAST: Hodnoty a nihilismus: Dvě strany téže mince?

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) po úterním jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem Echu sdělil, že požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení. „Všichni si ale uvědomujeme, že zvýšení výdajů na obranu a bezpečnost se v současné situaci nelze vyhnout,“ řekl ministr Dvořák.

Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem měsíce uvedl, že věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to podle něj význam i pro soukromé financování. EIB by ale podle evropských lídrů měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka u půjček pro bezpečnostní a obranný průmysl přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory či zvýšila objem dostupných úvěrů. Navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.

Jedním z opatření by mohlo být mimo jiné uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby jednotlivé státy mohly vydat více peněz na obranu, aniž by byly penalizovány ze strany Evropské komise (více jsme psali zde). České ministerstvo financí však nechtělo tuto možnost komentovat.

„Jde o jeden z návrhů, které zaznívají v souvislosti se snahou o zvýšení obranyschopnosti států EU a evropských zemí NATO. Nic konkrétního však dle našich informací zatím předloženo nebylo. V tuto chvíli a bez znalosti detailů je tedy předčasné se k celé věci za resort financí blíže vyjadřovat,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Ondřej Macura.

Společný evropský dluh

Podle španělského ministra financí Carlose Cuerpa musí Evropská unie prozkoumat možnost vydávání společného dluhu na financování rostoucích výdajů na obranu. Návrh Evropské komise na uvolnění rozpočtových pravidel podle něj není dostatečný, aby EU mohla čelit bezpečnostním výzvám. Argumentoval tím, že společné zadlužení na financování „veřejných statků“, jako je obrana a energetická infrastruktura, je logickým krokem. Odkázal přitom na program Next Generation EU, jehož prostřednictvím Unie získala 650 miliard eur na podporu ekonomiky po pandemii.

Otázka společného dluhu však rozděluje evropské vlády. Zatímco státy s vysokým zadlužením, jako Itálie a Francie, vnímají tento krok jako jedinou cestu k navýšení obranných rozpočtů bez porušení unijních pravidel, fiskálně konzervativnější země severní Evropy ho odmítají. Nizozemský ministr financí Eelco Heinen například prohlásil, že další společné zadlužení není řešením a že vyšší výdaje na obranu by měly být kompenzovány nepopulárními škrty.

Debatu ovlivňuje i blížící se volba nového německého kancléře. Friedrich Merz, podle průzkumů favorit únorových voleb, naznačil, že je ochoten o společném dluhu jednat. Podporu této myšlence vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která navrhla aktivaci mimořádné klauzule umožňující vyjmout obranné výdaje z přísných pravidel rozpočtového deficitu.

Cuerpo však pro server Politico poukázal na to, že i kdyby byla rozpočtová pravidla uvolněna, samotné změny nebudou stačit k řešení dlouhodobého podfinancování evropské obrany. Navrhl proto využít zmíněnou EIB k podpoře obranných projektů, zapojit soukromé investory a využít Evropský stabilizační mechanismus, původně určený k záchraně států během finanční krize eurozóny.

Podle odhadů Evropské komise z loňského června bude EU v příštích deseti letech potřebovat dodatečných 500 miliard eur na obranné investice. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v USA a možnému oslabení vojenské přítomnosti NATO v Evropě se tato otázka stává stále naléhavější. Evropské státy nyní hledají cestu, jak financovat potřebné výdaje, aniž by to vedlo k hlubokým rozpočtovým krizím a dalším politickým sporům uvnitř Unie.

"

Evropská komise, jmenovitě eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, má v březnu vydat takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která má formulovat nový přístup EU k obraně a její součástí má být otázka financování obrany a bezpečnosti. Po vydání se jí budou zabývat experti a příslušní ministři, Evropská rada by pak měla na červnovém zasedání zadat konkrétní úkoly, které se obranyschopnosti budou týkat, uvedl premiér Fiala.