Biden tlačí von der Leyenovou do čela NATO

Americký prezident Joe Biden se podle zdroje z NATO snaží přesvědčit současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se stala nástupkyní Jense Stoltenberga v čele Severoatlantické aliance (NATO). Podle zdroje NATO si Biden a von der Leyenová v poslední době vybudovali silné pouto v souvislosti s řešením situace na Ukrajině nebo například v Číně. Informoval list The Telegraph.

Příštím generálním tajemníkem NATO by podle amerického prezidenta měla být současná předsedkyně Evropské komise. Von der Leyenová se měla stát preferovaným kandidátem Spojených států poté, co svou kandidaturu odmítl britský ministr obrany Ben Wallace.

Podle zdroje NATO, který o preferencích Bílého domu informoval, má Biden za to, že se v příštích 12 měsících neobjeví vhodnější kandidát, než právě bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Americký prezident si se šéfkou Evropské komise podle zdroje vybudoval „silné pouto“, které podpořilo transatlantické vztahy, zejména pak v otázkách Číny, Ukrajiny nebo klimatu.

Předsedkyně Evropské komise již dříve uvedla, že je pro ni ctí být zařazena na seznam potenciálních nástupců, její mluvčí však uvedl, že „není k dispozici pro tuto práci, ať už nyní, nebo v budoucnu“. Podobně se měla von der Leyenová vyjádřit i Bidenovi během soukromých rozhovorů, údajně ale uvedla, že nebude k dispozici pro převzetí jakékoli funkce v NATO „nejméně do příštího roku“.

Podporu by von der Leyenová nejspíše získala i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. V cestě by naopak mohl stát její bývalý politický soupeř a současný německý kancléř Olaf Scholz. Obavy ostatních pak může vyvolat její přístup k vedení německého ministerstva obrany, v jehož čele stála od roku 2013 do roku 2019, za které byla již v té době kritizována.

Současnému generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi bylo v úterý formálně schváleno prodloužení funkčního období, a to do září 2024. Minulý týden ale Stoltenberg uvedl, že o další prodloužení již neusiluje, svůj odchod totiž již odložil, aby zajistil stabilitu aliance během ruské invaze na Ukrajinu.

Většina zemí Severoatlantické aliance si do vedení přála jmenovat ženu a dánská premiérka Mette Frederiksenová byla po setkání s Bidenem minulý měsíc považována za favoritku. Dalšími možnými jmény, která se objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace.

Generální tajemníci NATO jsou zodpovědní za řízení schůzek a vedení konzultací mezi členskými zeměmi, aby zajistili nalezení kompromisů a umožnili další fungování organizace, která funguje na základě konsensu. Zajišťují také, aby byla rozhodnutí uvedena v praxi, a mluví jménem všech zemí jedním hlasem