Někteří lídři EU se sejdou se Zelenským a Ruttem, aby projednali vyslání 40 tisíc vojáků na Ukrajinu

Vybraní evropští lídři plánují ve středu večer v Bruselu setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem NATO Markem Ruttem, aby projednali mírové plány a potenciální rozmístění mírových sil na Ukrajině. Francouzský prezident Emmanuel Macron přivezl v týdnu do Varšavy svou představu poslat na Ukrajinu 40 tisíc evropských vojáků z Francie, Polska, a Británie. Zatímco polský premiér Donald Tusk účast rezolutně odmítl, nabídla se údajně se svými vojáky italská premiérka Giorgia Meloniová.

Setkání přichází v důsledku tlaku zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země následovaly jakoukoli budoucí mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou vysláním vojáků na Ukrajinu, sdělilo serveru Politico pět lidí, kteří o setkání mají informace.

Mezi pozvanými účastníky jsou kromě Rutteho a Zelenského německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Andrzej Duda, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, uvedli tito lidé. Zprávu jako první přinesla polská tisková agentura PAP. Agentura Reuters k tomu uvedla, že se zúčastní také italská premiérka Giorgia Meloniová a britský premiér Keir Starmer.

Handshakes with Donalds are usually quite a challenge… pic.twitter.com/7auY7HC37u

— Donald Tusk (@donaldtusk) December 12, 2024

Mluvčí Scholze, von der Leyenové, Macrona, Costy a Rutteho se nepodařilo zastihnout nebo odmítli jednání komentovat. Setkání se bude konat na okraj summitu EU-západní Balkán ve středu odpoledne.

 

Macron ve čtvrtek odcestoval do Varšavy, aby projednal vyslání mírových sil na Ukrajinu, ale byl prý rázně odmítnut polským premiérem Tuskem. Francouzský institut mezinárodních vztahů pracuje na návrhu této mise. Její expert Eli Tenenbaum uvedl, že vojenský kontingent může mít pět brigád, asi 40 tisíc vojáků. Macron nabídl Tuskovi, že velení jedné brigádě by mohlo být svěřeno Polsku. Varšava ale Macronovi řekla ne. „Polsko má 600 km hranice s Běloruskem a Ruskem, podporujeme celou logistickou operaci pro Ukrajinu a možná v tom máme nějakou roli, ale o vyslání vojáků na Ukrajinu neuvažujeme," sdělil rovněž polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Jak uvedl polský deník Rzeczpospolita, podle Camillea Granda, bývalého náměstka generálního tajemníka NATO zřejmě Emmanuel Macron řekl Donaldu Trumpovi na setkání před týdnem v Paříži, že Evropa nejenže nemůže být vynechána z jednání mezi USA s Ruskem, protože zde má své vlastní vážné bezpečnostní zájmy, ale je také připravena se do tohoto procesu zapojit finančně a především nést společné riziko spojené s obranou ukrajinské suverenity.

Podle informací německé tiskové agentury DPA probíhají mezi zástupci několika států NATO už týdny důvěrné diskuse o tom, jak by bylo možné monitorovat případné budoucí příměří na Ukrajině. Není rovněž jasné, jak přesně zapadá tato francouzská iniciativa do mocenské hry staré a nastupující americké administrativy, v souvislosti s tím, že většina představitelů EU je více než nakloněna stávající administrativě Joea Bidena.

Problém má však řadu dalších sporných aspektů. Trump pravděpodobně nebude chtít do jednání příliš zapojovat Evropu a to navzdory tomu, že odpovědnost by pak na evropských zemích asi nechal. Na druhé straně tu jsou jednoznačné záměry Moskvy, která každým dnem zatlačuje ukrajinské obránce na západ a bude chtít diktovat své podmínky. Jejím cílem od zahájení invaze je mimo jiné neutralita Kyjeva, čemuž by podle ní rozmístění evropských jednotek členských zemí NATO odporovalo.

Během pondělního setkání v Kyjevě s vůdcem CDU/CSU Friedrichem Merzem, který bude pravděpodobně budoucím německým kancléřem, Zelenskyj poprvé řekl, že při čekání na záruky NATO by taková mírová mise mohla zajistit bezpečnost jeho země. Už dříve Zelenskyj připustil, že se bude muset Ukrajina asi "dočasně" vzdát některých území.