„Lékař po škole si víc než 170 Kč/h nezaslouží.“ Mladí doktoři se bouří proti přesčasům

Především z řad mladých lékařů se ozývá ostrá kritika proti zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, kterou tento týden schválila sněmovna. Část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit, což by mohlo vést k omezení péče. Šéf sociálního výboru sněmovny, lékař a hlavní předkladatel návrhu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) deníku Echo24 řekl, že zdravotnictví se nyní bez přesčasů neobejde, mělo by se ale hledat koncepční řešení.

Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů až k 800 hodinám. Ministr práce a sociálních věcí věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že přesčasy jsou dobrovolné.

Dobrovolnost zpochybňovala ve sněmovní debatě místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (ANO), podle které si mladý lékař nedovolí přednostovi říci, že nebude sloužit. Podle lékařských odborů je tvrzení, že jde o dobrovolné přesčasy, iluzorní.

„Již dnes jsou přesčasy vynucovány jako nutná solidarita vůči dalším kolegům. Zvláště u mladých lékařů v procesu postgraduálního vzdělávání, kdy potřebují součinnost zaměstnavatele, aby mohli plnit potřebné aktivity i na jiných pracovištích (vyššího typu), je akt dobrovolnosti výrazně zpochybnitelný,“ uvádí odbory s tím, že tento fakt může být pro mnohé zaměstnance důvodem ke hledání klidnějšího pracoviště a k odchodu z nemocnice či zdravotnické záchranné služby.

Proti změně se ostře staví mimo jiné Sekce mladých lékařů (SML) České lékařské komory, která se v této věci dokonce sešla s ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) a ministrem Jurečkou. Zástupci SML nebyli podle svých slov spokojeni s organizací schůzky ani s mnoha projednávanými body.

„Mimo jiné jsme se dozvěděli, že v Motole mají někteří lékaři dva tisíce hodin přesčasů, ale chtějí to kvůli hypotékám a alimentům. Že v některých regionálních nemocnicích se slouží třeba 48 hodin najednou, ale je to v pořádku, protože se tam lékař občas i vyspí. Že zákoník práce se nikdy nedodržoval, a ani novela se dodržovat a kontrolovat nebude, takže fakticky se nic nemění. Že přesčasy jsou dobrovolné, a lidi je slouží rádi,“ vyčítali lékaři.

Na schůzce se podle představitelů SML projednávaly i špatné platové podmínky ve zdravotnictví. „Dozvěděli jsme se, že lékař si po škole více než 170 korun za hodinu nezaslouží, protože je pro ředitele nemocnic bezcenný, a že zvyšování platových tabulek je k ničemu,“ doplnila organizace na sociální síti. Minulý týden sekce avizovala, že asi 4000 z 20 000 nemocničních lékařů je připraveno v prosinci odmítnout sloužit dobrovolné přesčasy. Mohlo by to vést i k omezení fungování některých nemocnic či jejich oddělení.

Koncepční řešení nemá vláda ani ČLK, říká poslanec

Předseda sociálního výboru sněmovny, člen výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský, který je hlavním předkladatelem návrhu, pro Echo24 řekl, že kritiku mladých na jedné straně chápe. „Moc bych nejen jim, ale nám všem zdravotníkům přál, abychom měli menší objem přesčasů, ale bohužel se zatím nejsme schopni bez nich ve zdravotnictví obejít, což je koneckonců problém celé Evropy,“ řekl redakci Kaňkovský.

Schválená možnost, nikoliv povinnost sloužit po dohodě transparentně přesčasy i nad rámec 416 hodin je podle něj jen přechodným a rozhodně ne ideálním řešením. „A je nutné co nejdříve hledat koncepční řešení, které ale bohužel nyní nemá ani vláda, ani ČLK, ani odbory. Nesouhlasím s názory, které šíří někteří zástupci odborů či někteří mladí lékaři, že cestou je teď rušení některých nemocnic. Před tím důsledně varuji,“ uvedl Kaňkovský.

„Situace v řadě regionů není růžová, chybí praktici, pediatři a tak dále, proto ještě oslabit nemocniční péči bez hlubší analýzy by mohlo být katastrofou. Naopak si myslím, že musíme rychle hledat cesty k omezení administrativy, která je ve zdravotnictví opravdu extrémní, výrazně snížit nadužívaní pohotovostních ambulancí a je zásadní výrazně lépe finančně ohodnotit jak pohotovostní služby lékařů a u mladých lékařů mnohem výrazněji v platu ohodnotit složení kmenové zkoušky a atestace,“ dodal Kaňkovský, který se sám věnuje ortopedii.

Problematiku přesčasů ve zdravotnictví může podle ministra Jurečky znovu upravit další novela zákoníku práce, kterou chystá příští rok. Podle ministra Válka je třeba systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.