Vládní rozdávání. I přes varování odborníků dostanou přidáno vojáci a policisté

Další přidávání. Vláda ve středu rozhodla o navýšení platových tarifů příslušníkům bezpečnostních sborů. Podle ekonomů krok, který ještě více vychýlí už tak dost rozhazovačné veřejné finance. Štědrou politiku vytýká kabinetu Národní rozpočtová rada vlády, opozice nebo kupříkladu i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Premiérův poradce Štěpán Křeček ale rozhodnutí brání, nízké platy pro policisty nebo vojáky by podle něj zmařily nabírání nových příslušníků.

Bezpečnostním sborům se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o 17 procent. O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech. „Jsme v situaci, kdy Česká republika čelí významným bezpečnostním hrozbám a rizikům. Potřebujeme, aby tady byla stabilita, pokud jde o personální složení těchto bezpečnostních složek,“ vysvětloval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Ne každý si ale navyšování pochvaluje. Rozpočtová rada vlády dlouhodobě vládám Andreje Babiše i Petra Fialy vyčítá, že výdaje významně upřednostňuje před příjmovou stránkou. Ve své čtvrteční zprávě varuje, že výdaje zatíží především důchody a kompenzace vysokých cen energií, není tak moudré vydávat další peníze.

Rozpočtová rada i Kalousek

„Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány. Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu,“ uvádí rada ve zprávě, kterou má redakce k dispozici.

„I nadále totiž platí teze NRR, že za předpokladu, že nedojde k úpravě tří hlavních výdajových bloků – důchody, zdravotnictví a školství, nelze snížení aktuální strukturální nerovnováhy realizovat pouze redukcí výdajů, a že tedy bude nutné přistoupit ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů,“ upozorňuje také rada.

Rozdávání se nelíbí ani exministru Kalouskovi. „Já bych jim to přál, kdybychom na to měli. Jenže my na to nemáme. A vláda přesto počty svých zaměstnanců zvyšuje a zvyšuje jim i platy o částky, o kterých se soukromému sektoru může jen zdát.Tohle není odpovědné hospodaření. Takhle to dělala Alena Schillerová s Babišem. Jako hořký vtip mně v této souvislosti připadá ujišťování některých vládních poradců, že si pan premiér Fiala rozpočtovou situaci dobře uvědomuje. Tím hůř. Problém si dobře uvědomovat a přitom ho neustále zhoršovat - to není dobrá zpráva pro daňového poplatníka,“ kritizoval kabinet.

Málo by se nabíralo, říká ekonom

Fialův poradce Křeček uznává, že by se ve veřejném sektoru mělo přidávat méně než v soukromém, bezpečnostní sbory jsou podle něj ale speciální případ. „Odměňování je tam na kriticky nízké úrovni a hrozí personální problémy způsobený právě nízkými platy. U vyšších hodností je ohodnocení velice špatné a mohl by kvůli tomu váznout nábor nových policistů nebo vojáků,“ obhajuje krok vlády pro Echo24.

Šetření chce vláda dle jeho slov dosáhnout propouštěním úředníků, kteří by pak mohli zamířit do soukromé sféry. „Primárně bychom měli redukci provádět u úředníků, měly by se rušit i některé agendy a propouštět ti lidé, kteří agendy vykonávali. Zároveň jsem přesvědčen, že by o tom neměly rozhodovat samotné rezorty, protože úředníci vymyslí dost argumentů pro to, proč propouštění není možné. Tam by se mělo postupovat metodou externích personálních auditů,“ dodává Křeček.

Policisté, hasiči, příslušníci vězeňské služby a celníci, kteří jsou ve služebním poměru méně než tři roky, budou mít v první tarifní třídě v základu 23 300 korun, ve druhé 25 070 korun. Po každých třech letech ve služebním poměru se částka zvyšuje. Tarifní výdělek nezahrnuje osobní a další příplatky. Při započtení příplatků například v druhé tarifní třídě by měl plat přesáhnout 30 000 korun.

Výraznějšího navýšení se pak dočkají pracovníci ve vyšších hodnostech.