Neuvěřitelné objevy roku 2021: ztracený Rembrandt, pravěké prase či prsten proti kocovině

OBJEVY 2021

Neuvěřitelné objevy roku 2021: ztracený Rembrandt, pravěké prase či prsten proti kocovině
Klanění tří králů, dlouho ztracený obraz od Rembrandta. Foto: Ansa.it
1
Panorama

Echo24

Po náročném roce by rozhodně bylo pěkné najít ve zdi domu ukryté zlaté mince v hodnotě 6,75 milionu korun nebo v kredenci zastrčenou nenápadnou mističku, jejíž cena je v přepočtu 38 milionů korun, napsal zpravodajský server CNN. Často nás přitahují vzácné nálezy na nečekaných místech, stejně jako historické vykopávky vrhající nové světlo na minulost lidstva. V letošním roce se sice nenašel žádný záhadný monolit v poušti, ale ani tak nebyla nouze o neuvěřitelné nálezy – ať už malé jako korálky nebo velké jako celé město.

JEDEN PRSTEN (sice nevládne všem, ale mohl by opanovat kocovinu)

Zlatý prsten s fialovým ametystem, který měl údajně nositele uchránit před kocovinou z nemírného požívání alkoholu, se našel na nalezišti v Javne, kde bývalo (jak jinak) jedno z největších známých vinařství Byzantské říše.

Izraelský úřad pro staré památky, který v listopadu o nálezu informoval, uvedl, že se šperk našel jen 150 metrů od vykopávek někdejšího skladiště, které obsahovalo amfory – druh nádob používaných ke skladování vína. Vlastníkem prstenu byl patrně movitý Byzantinec žijící mezi třetím a sedmým stoletím našeho letopočtu, který by mohl být překvapený, že i po 1500 letech dál hledáme dobrý lék na kocovinu.

REMBRANDTOVSKÉ PŘEKVAPENÍ

Když v roce 2016 spadl ze zdi jistého domu v Římě obraz, poslala ho rodina restaurátorům. Tím se spustil řetězec nečekaných událostí. Restaurátoři zjistili, že jde ve skutečnosti o dílo Klanění tří králů od slavného nizozemského malíře Rembrandta. Tento obraz byl dlouho považován za ztracený a předpokládalo se, že se dochovalo jen několik kopií. Letos v létě bylo restaurované dílo, které vzniklo v letech 1632-1633, představeno veřejnosti.

DÁVNÉ EGYPTSKÉ MĚSTO

Co bylo největším objevem roku? Celé 3000 let staré město – největší, jaké se kdy v Egyptě podařilo archeologům objevit – vykopané zpod nánosů písku. Starověké město bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž jedněch z nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III.

V nově objeveném městě se našly téměř kompletní zdi domů i pokoje jak s předměty denní potřeby, tak s prsteny, vyobrazeními skarabeů a barevnými keramickými nádobami, stejně jako cihly s Amenhotepovou kartuší, tedy oválným rámečkem, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. Některé místnosti podle archeologů vypadaly, jako by je jejich obyvatelé „opustili teprve včera“.

PODOBENKA PRAVĚKÉHO PRASETE

Díky pozoruhodnému nálezu v jeskyni na indonéském ostrově Sulawesi se mohou všichni vepři světa dmout pýchou. Archeologové totiž rozhodli, že zachovaná malba prasete celebeského pocházející z doby před nejméně 45.500 lety, je nejstarší přeživší malbou zvířete na světě. A aby toho nebylo málo, na výjevu zachyceném na stěně jeskyně jsou ještě dva další vepři. Podle mínění archeologů se jedno prase patrně dívá na souboj zbývajících dvou.

ZLATÁ MASKA Z OBĚTNÍ JÁMY

Čínští archeologové vykopali zhruba 500 předmětů ze skupiny obětních jam v jihovýchodní části země nedaleko města Čcheng-tu. Byla mezi nimi i tenká zlatá maska, která podle odborníků nejspíše patřila k větší bronzové hlavě vyrobené během dynastie Šang, jejíž vláda skončila v roce 1046 před naším letopočtem.

MALIČKÉ KORÁLKY VELKÉHO HISTORICKÉHO VÝZNAMU

Modré korálky velké jako borůvky vyrobené v Benátkách se dostaly do Severní Ameriky o celá desetiletí dříve než Kryštof Kolumbus. Korálky byly vykopány v severní části Aljašky a podle studie, kterou letos v lednu zveřejnila Aljašská univerzita ve Fairbanksu, tam mohly dorazit mezi lety 1440-1480, zatímco Kolumbus objevil Ameriku v roce 1492.

Podle univerzity udržovaly Benátky během celého 15. století obchodní cesty do Asie. Korálky tak mohly putovat po slavné Hedvábné stezce do Číny, odkud se dostaly na ruský Dálný východ a přes Beringovu úžinu na Aljašku.

DALŠÍ OBJEVY

V březnu izraelská vláda oznámila, že archeologové pracující v Judské poušti našli desítky zlomků svitku od Mrtvého moře s biblickými texty.

Rovněž v březnu vědci oznámili, že identifikovali 3200 let starou nástěnnou malbu zobrazující pavoučího boha držícího nůž, která byla objevena v roce 2020 v severním Peru na boku chrámu z nepálených cihel, jenž je součástí lokality, která byla z větší části zničena místními farmáři.

V květnu byla v italském městě Isernia při opravě silně poškozené středověké zdi objevena 2000 let stará mramorová hlava mladého Augusta Octaviana, prvního římského císaře.

V srpnu nová analýza DNA odhalila, že bojovník nalezený ve Finsku v hrobě z doby železné mohl být nebinární.

V říjnu vystavilo Dallaské muzeum umění nové poznatky o obrazech olivových hájů Vincenta Van Gogha, včetně stopy hmyzu, který nešťastně přistál v jeho barvě, které poskytují důkaz o tom, kde mohlo být vytvořeno alespoň jedno z děl.

V listopadu archeologové odhalili, že jsou přesvědčeni, že pod jiným chrámem v Abú Ghurabu našli jeden ze ztracených egyptských „slunečních chrámů“, pocházející z poloviny 25. století př. n. l.