Odstřižení od SWIFT by bylo pro Rusko zničující, EU ale couvá

Odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT z důvodu napadení Ukrajiny by bylo pro zemi zničující. Znamenalo by to, že nemůže obchodovat s ostatními státy a nemůže provádět žádné transakce. Stát by se tak musel vrhnout na úspory, což by mělo razantní dopad i na životní úroveň ruských obyvatel. Negativní dopady by odstřižení Ruska ze systému mělo i na ostatní státy, které s Ruskem obchodují. To platí i pro Česko, které by tratilo například v energetice. Evropská unie se však k tomuto kroku zřejmě podle diplomatických zdrojů, které cituje Reuters, nemá. Důvodem je i nemožnost získat peníze z Ruska od evropských věřitelů a také ztráta zemního plynu a ropy.

Vrcholní politici zmiňují v možných nových sankcích proti Rusku mezinárodní platební systém SWIFT. Naposledy o něm hovořil prezident Miloš Zeman ve svém čtvrtečním projevu. „Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především sankci v oblasti tzv. SWIFT, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku. Šílence je zapotřebí izolovat. A nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními,“ uvedl prezident Zeman.

Prezident konkrétně uvedl systém SWIFT, přes který se uskutečňují mezinárodní bezhotovostní transakce. Systém funguje k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. Využívá se ve více jak 200 zemích a používají ho více jak 11 tisíc finančních institucí. Peníze se přes něj odesílají zejména v mezinárodním obchodě. Za jakékoliv produkty nakoupené v zahraničí tak státy dostávají peníze, které jsou posílány přes tento systém. Pokud by se lídři evropských zemí či světoví státníci rozhodli, že systém bude pro Rusko vypnut, tak celé zemi hrozí zdrcující problémy.

Za ruské komodity by totiž neměl kdo a jak zaplatit. „Co se týče dopadů na Rusko, tak by byly skutečně zničující. Rusko by se dostalo na pokraj bankrotu a v zásadě by nemohlo prodávat svůj státní dluh. Tím by se výrazně omezila možnost financování ruského státu. Vypadá to, že s touto variantou počítají, protože se na ní Rusko připravilo a vytvořilo devizové rezervy. Nicméně tyto rezervy by se časem vyčerpaly a nedostatek financí by se projevil na nutnosti dramatických úspor. Ty by následně dopadly na obyvatelstvo, včetně nutnosti snižovat důchody a celkově by se stát musel zbavit spousty výdajů, které v současné době provádí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.

Že se Rusko na tuto variantu připravilo a vytváří si rezervy, potvrdil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Jsou ruské devizové rezervy opravdu tak závratné, když činí 630 miliard dolarů? Z pohledu Ruska zcela jistě. Nikdy ve své historii je nemělo vyšší. Ani roku 2008, kdy na svůj historický rekord přechodně vylétly ceny ropy. Když Putin nastupoval do úřadu, činily 12 miliard dolarů,“ uvedl Kovanda na svém Twitteru.

Jsou ruské devizové rezervy opravdu tak závratné, když činí 630 miliard dolarů? Z pohledu Ruska zcela jistě. Nikdy ve své historii je nemělo vyšší. Ani roku 2008, kdy na svůj historický rekord přechodně vylétly ceny ropy. Když Putin nastupoval do úřadu, činily 12 miliard dolarů. pic.twitter.com/FD6cHpJHiA

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 24, 2022

Po vyčerpání rezerv by Rusko odstřiženo od mezinárodního obchodu, na kterém získává podstatnou část peněz. Podle Křečka se jedná u prodeje komodit až 30 procent jejich příjmů rozpočtu.

Kromě mezinárodního obchodu by se také zastavily veškeré investice, které v Rusku probíhají. To by ochromilo ruskou burzu. „Již dnes se můžeme podívat, že v posledních pěti dnech ruský akciový index RTS oslabil o více než 40 procent. Je na horším úrovni než při příchodu pandemie koronaviru. Samozřejmě podobné kroky by vedly k dalším propadům. Jejich ekonomiku by to velmi zasáhlo,“ dodal Křeček.

K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ve čtvrtek ministři pobaltských států. Ukrajina po tomto kroku volala již 21. února. Země vyzvala země Evropské unie, aby do sankcí byl zahrnut i systém mezinárodních plateb. Některé evropské státy se pak podle agentury Reuters k tak velkému kroku nechystají. Důvodem je, že kromě Ruska by to mělo negativní dopady i na evropské státy. Ty by totiž přišly o komodity, které z Ruska proudí. A to například v energetice, v zásobování hliníkem či železnou rudou. Pro evropské věřitele by pak navíc bylo obtížné získat z Ruska zpět své peníze.

Pokud by sankce byly míněny vážně a mělo by se jednat o tvrdou reakci, tak by státy mohly přikročit i k totálnímu odpojení SWIFT i pro ruské občany. Ti by tak nemohli peníze posílat ze zahraničí do své vlasti a nemohli v jiných státech nakupovat zboží. „V zásadě by Rusko muselo vytvořit alternativní platební systém, který by však pochopitelně ostatní státy neuznávaly. Možná s výjimkou jako je Čína. Od západního světa by však veškeré transakce byly odstřiženy,“ řekl Křeček.