1 komentář

Ani studený, ani horký. Voliči vystaví první účet Babišovu vládnutí

Témata: , , ,

Komunální volby o nadcházejícím víkendu budou něčím neobvyklé. Odehrávají se v totiž bezčasí, které nastalo už před rokem po sněmovních volbách.

Bezčasí může být popsáno tím, že za rok od voleb nepřišla vláda s žádným krokem, kterým by se jakkoli pokusila zlepšit poměry v zemi, pokud se nepočítá populistické zvyšování důchodů nebo platů státních zaměstnanců. V číslech onu nehybnost ilustruje průzkum veřejného mínění, který včera v České televizi publikovala agentura Kantar. Osm z devíti stran má podle Kantaru stejný výsledek jako před rokem ve sněmovních volbách, pokud se počítá se statistickou chybou. Vymykají se Piráti, kteří si za rok polepšili z jedenácti na patnáct procent. V polistopadové historii se nikdy nic podobného nestalo, protože první měsíce vládnutí nových ministrů vždy vyvolaly nějakou reakci, která se dala měřit právě v preferencích.

Volby jako katalyzátor

Sobotkova koalice získala vládní bonus a rok po volbách měly její tři strany podle CVVM 63 procent hlasů. Dvě strany Nečasovy koalice, konkrétně ODS a TOP 09, na tom byly v červnu 2011 stejně jako předtím ve volbách, stabilitu kabinetu však poškodilo, že se Věci veřejné propadly z deseti na tři procenta. Topolánkova vláda si ještě v polovině roku 2007 vybírala původně vysoký vládní bonus, ale postupně se už začal propadat. Špidlův kabinet byl rok po volbách 2002 zralý k rezignaci, protože jeho obliba klesla na 27 procent a později se propadla ještě hlouběji. Obdobné potíže měl tandem opoziční smlouvy čtyři roky předtím. Pouze tentokrát se nic nemění a platí to dokonce i pro strany opozice. Jako by se rok nic nedělo, anebo jako by volby v říjnu 2017 byly šokem, ze kterého se voliči ještě nevzpamatovali, a proto odpovídají stále totéž.

Tím je letošní hlasování o nových zastupitelstvech na radnicích zajímavější. Menší volby obvykle mívají funkci katalyzátoru, který spustí v politické laboratoři nový chemický proces. Strany mají možnost v kampani znovu oslovit voliče, ti zase mohou změnit své preference podle toho, jak volby dopadly. Dosud nevyslovené nálady dostanou možnost, aby se projevily a zhmotnily ve výsledcích a dalších řadách preferencí. Posledním příkladem jsou krajské volby, které předloni vyhrálo ANO, a získalo tak předstih před konkurenční ČSSD, který později ještě zúročilo.

Ztracených dvanáct měsíců

Republikové průzkumy letos o výsledku komunálních voleb nevypovídají vůbec nic, a nechávají tak otevřenou celou řadu otázek. Nejočekávanější odpovědí bude výsledek hnutí ANO, který naznačí, jestli je v Česku možné shora vybudovat politickou stranu, která nemá regulérní členskou základnu, stojí pouze na nepřetržitém marketingu, a přesto může určovat poměry k životu celé desetiletí. Těžkou hodinu ve volbách protrpí oba menší vládní partneři ANO. ČSSD a KSČM byly dříve suverénními vládkyněmi levice, nadcházející komunální volby však mohou být pro obě prvním krokem mezi neparlamentní strany. Třetí klíčová otázka se ptá, jestli se občanští demokraté zotavili natolik, případně jestli už jsou Piráti tak dospělí, aby se mohli stát vyzývatelem ANO ve velkých volbách. Dost možná, že je na takový dotaz ještě brzy.

Se zamrzlými poměry, kdy se nic neděje, vyhasla věcná společenská diskuse a každý se stará pouze o sebe, mohou další volby pohnout. Třeba ještě posílí mandát dosud nepřesvědčivých vládních stran, anebo se pokusí o revizi rok starého rozhodnutí. Přinejmenším ukážou, jak lidé snášejí podivné vládnutí ve ztraceném čase uplynulých dvanácti měsíců.       

Z nového čísla Nakonec zvýší daně. Babišovi došly zdroje, přesto občanům dál slibuje miliardy

Echo týdne: Trump, Petříček a sníh ● Komentář: Vysoké mzdy zastavily průmysl ● Svět: Pekelný festival v Karibiku ● Recenze: Z časů, kdy to měli rádi horké

Rozpadají se nám těla i duše Neumíme lidi vracet do života, říká Pavel Kolář
Zelená školačka Kdo podnítil mezinárodní hnutí záškoláků?

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.