Vzpoura v Googlu? Zaměstnanci se odmítají podílet na cenzuře v čínské verzi vyhledávače
Cenzura internetu
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons / Fan Yang
Nemalá skupina zaměstnanců nadnárodní IT společnosti Google zveřejnila otevřený dopis, který vyzývá vedení ke zrušení vývoje cenzurované verze vyhledávače pro Čínu. Projekt Dragonfly („Vážka“), který uměl blokovat stránky a pojmy související s demokracií nebo svobodě slova, se měl spustil už v následujících měsících. Takový návrat firmy na čínský trh, která před několika lety opustila na protest proti cenzurním zákonům a vládním zásahům, považují mnozí pracovníci za velké zklamání, informuje The Guardian.
Proti kritika ze strany zaměstnanců přišla už v srpnu, kdy se informace o Projektu Dragonfly dostaly do médií. Tehdy přes 1 400 lidí vyzvalo vedení k větší transparentnosti. „Nemáme potřebné informace, abychom při své práci mohli činit eticky informovaná rozhodnutí,“ napsali zaměstnanci před měsíci v v dopise. Google kritizovali i za fakt, že se většina pracovníků o utajovaném projektu až z médií. Nevědomky tak mohli pracovat na technologii, která Číně pomůže potlačit svobodu projevu. Několik lidí podalo také výpověď.
V úterním dopise, podepsaném devíti výše postavenými zaměstnanci Googlu, se odmítají podílet na čínské verzi vyhledávajícího nástroje. „Mnozí z nás považovali Google za společnost, která je ochotná dát přednost svým etickým hodnotám před výdělkem. Po tolika letech zklamání nevěříme, že tomu tak je i nadále,“ napsali ve zprávě adresované vyšším firemním činitelům.
Firma, která je součástí skupiny Alphabet, totiž opustila čínský trh před osmi lety právě na protest proti cenzurním zákonům a údajným vládním zásahům. „Odmítáme se podílet na technologii, které pomáhají silným v utlačování zranitelných, ať už jsou kdekoliv,“ dodávají v dopise. „Když se Google vrátí do Číny, dozví se lidi pravdu o náměstí Nebeského klidu?“
Na černé listině výrazů, které bude vyhledávač blokovat, se podle médií nacházejí slova, jež mají spojitost s lidskými právy, demokracií, náboženstvím a mírovými protesty. Vyhledávací aplikaci již Google podle serveru listu The Intercept představil čínské vládě. Konečná verze by mohla být uvedena do provozu v příštích měsících, v závislosti na schválení čínskými úřady, uvedl server.
Šéf Googlu Sundar Pichai již dříve před zaměstnanci řekl, že společnost se vyhledávač, který by se podřídil čínské cenzuře, teď spouštět nechystá. Dodal ale, že si firma nemůže dovolit zůstat mimo čínský trh. Ani jeho vyjádření se nicméně u podřízených nesetkalo s pochopením. Čína je největším internetovým trhem na světě. Americké internetové firmy jako Facebook, Google, Twitter a Instagram jsou tam zakázány, Google v zemi ale stále provozuje tři pobočky.
Proti sexuálnímu obtěžování i obchodu s Pentagonem
Vedení Googlu čelilo v nedávné minulosti několika podobným zaměstnaneckým akcím. Na začátku listopadu zaměstnanci přerušili práci kvůli tomu, jak se firma stavěla k sexuálnímu obtěžování žen na pracovišti. Google údajně držel nad takto obviněnými vedoucími pracovníky ochrannou ruku. Vlna protestů se převalila z Asie přes Evropu až do Severní Ameriky. Tisíce zaměstnanců v Tokiu, Singapuru, Londýně, Dublinu, Berlíně a New Yorku opustili v domluvený čas své kanceláře. Na akci se smluvili prostřednictvím hashtagu #googlewalkout. Na transparentech, které protestující nesli, stálo například: „Denně tvrdě pracuji, aby si moje firma mohla dovolit zaplatit 90 milionů dolarů manažerovi, který sexuálně obtěžuje mé kolegyně.“
Když se letos na jaře vyjednávalo o projektu Maven, jehož prostřednictvím měl Google pomoci americké armádě identifikovat cíle pro nálety, podepsaly 4 000 z 80 000 firemních zaměstnanců kvůli etickým pochybnostem petici za ukončení veškeré spolupráce s Pentagonem. Začátkem října se pak firma – pravděpodobně v obavách z další interní vzpoury – rozhodla přestat usilovat o jiný kontrakt s Pentagonem. Zakázku na cloudové služby pro americké ministerstvo obrany v hodnotě deseti miliard dolarů (226 miliard Kč) odmítla právě s poukazem na etické pochybnosti.
Společnost zřejmě porušuje i GDPR, tvrdí ochránci spotřebitelů
Google čelí kritice také zvenčí. Ochránci spotřebitelů ze sedmi evropských zemí včetně České republiky podávají stížnost u svých úřadů ntaké a ochranu osobních údajů s tím, že firma podle nich v rozporu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) sleduje polohu svých uživatelů. Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) k tomuto zjištění dospěla na základě výzkumu norské organizace Forbrukerrådet, píše se v tiskové zprávě české spotřebitelské organizace dTest vyvěšené na její webové stránce.
Stížnost podají také sdružení z Norska, Řecka, Nizozemska, Slovinska, Polska a Švédska. „Údaje o poloze mohou o lidech odhalit mnohé, včetně náboženského (docházení na bohoslužby) a politického přesvědčení (navštěvování demonstrací), zdravotního stavu (pravidelné návštěvy nemocnice) a sexuální orientace (navštěvování určitých barů),“ vysvětluje společnost dTest. Googlu se je daří shromažďovat prostřednictvím služeb „Historie polohy“ a „Aktivita na webu a v aplikacích“, jež jsou integrovány do všech Google účtů.
„Společnost používá různé triky a praktiky, aby zajistila, že uživatelé budou mít tyto služby zapnuté, a neposkytuje jednoznačné a srozumitelné informace o tom, co to vlastně znamená,“ podotýká vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený. Údaje o poloze mohou být použity k mnoha účelům včetně cílené reklamy. „Díky GDPR mají mít uživatelé kontrolu nad svými osobními údaji, což klamavé praktiky Googlu znemožňují,“ domnívá se Zelený.
