Největší střet vlády s byznysem. Stát chce vzít několika firmám hodně peněz

Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.

Správně by se jí mělo říkat Hamplova daň. Do domácí veřejné debaty ji uvedl ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky. Poprvé ji zmínil v červnu v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Hampl, patřící k nejbystřejším pozorovatelům mezinárodní finanční scény, si vzal inspiraci z Velké Británie, která už v té době kompenzovala ze státního rozpočtu lidem drahé energie a peníze na to se snažila získat právě daní z nečekaných zisků. Líbila se mu logika: nečekané výdajů v podobě kompenzací se platí z nečekaných příjmů. Na drahé energii někdo nečekaně vydělává, má nečekaně vysoké zisky, které mu zákazník s vyššími účty přímo posílá do kapsy. Takže stát je sebere energetikům a rozdělí na kompenzace faktur lidem a firmám. Je to čisté přerozdělování, jako z učebnice.

Od první chvíle bylo zjevné, že jednodušší by bylo přímo vysokou cenu regulovat podle zákona o cenách. Jenže Hampl často zdůrazňuje, že nejméně špatné jsou ty zásahy, které jsou nejsnáze vratné. A automatické zrušení daně poté, co se situace na trzích uklidní, mu připadalo jednodušší než rušení cenové regulace. Výjimečná daň automaticky skončí, když zmizí výjimečně vysoké zisky. Základ pro daň se počítá právě principem výjimečnosti. O kolik aktuální zisky převyšují průměr z posledních let. Zásah do cen byl navíc považován za obtížný, protože by byl těžko slučitelný s jednotným trhem Evropské unie. Energetici by byli motivováni, aby drahou elektřinu raději za vysoké tržní ceny vyvezli, než ji prodali doma za regulované. Zastropování cen výroby by musel doprovázet ještě další krok. Povinnost přednostně prodat elektřinu na domácím trhu. I s touto možností počítá novela energetického zákona, kterou vláda Petra Fialy narychlo přijala v září poté, co ohlásila zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti.

Hamplův nápad na daň z neočekávaných zisků inspiroval ministra financí Zbyňka Stanjuru. Vzal ho za svůj a začal ho prosazovat.

Konkrétní podobu daně z mimořádných zisků představuje ministr Stanjura 7. října. Dotknout se má podle jeho pravidel deseti firem. Šesti největších bank: České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank, Raiffeisenbank. Hranice pro uvalení daně je šest miliard korun čistého výnosu z úroků. Všechny banky, na které daň dopadá, mají zahraniční vlastníky. Vyhnou se jí naopak menší banky s českými vlastníky od bank ze skupin PPF a J&T po Trinity Bank.

Dalším cílem jsou energetické firmy.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.