Poslanecká sněmovna označila současný ruský režim za teroristický

Sněmovna v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.

Poslanecká sněmovna "označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický", stojí v jednom z bodů usnesení. Útoky na civilisty a energetickou infrastrukturu jsou podle dolní komory zjevnou snahou o dosažení politických cílů zastrašením lidí a odpovídají teroristickým metodám. Za takzvanými referendy, které Rusko vyvolalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, vidí Sněmovna legitimizování ruské agrese a anexe ukrajinského území.

"Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost," stojí dále ve sněmovním usnesení předloženém Barborou Urbanovou (STAN), které vychází z dřívějších stanovisek zahraničního a bezpečnostního výboru.

Dolní komora navíc podpořila úsilí ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem, které by vedlo ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

"Ruská federace vyvolala válečný konflikt, který způsobil utrpení milionů lidí a další miliony donutil uprchnout z vlastní země," uvedla Urbanová. Většinovou podporu usnesení deklaroval za opoziční hnutí ANO jeho poslanec Jaroslav Bžoch, zdůvodnil to mimo jiné ruským ostřelováním civilních cílů na Ukrajině. "Tyto činy nemají za cíl nic jiného než zlomit ukrajinského ducha," řekl.

Zástupce SPD Jiří Kobza vyjádřil nesouhlas s tím, aby Česko podporovalo Ukrajinu finančně a dodávkami zbrani "na úkor našich lidí". Navrhoval, aby vláda prosazovala vytvoření mezinárodního trestního tribunálu, který by vyšetřil všechny zločiny spáchané na Ukrajině během rusko-ukrajinského konfliktu. Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák se nad nesouhlasem s podporou Ukrajiny pozastavil, přirovnal kroky ruského režimu k nacistickému Německu. Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová připomenula zavlečení ukrajinských občanů včetně dětí do Ruska, přirovnala to k praktikám z éry stalinismu.

Sněmovna v závěru usnesení podpořila koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) v pomoci poskytnuté Ukrajině, od humanitární přes hospodářskou a politickou po vojenskou. Na návrh ANO pak dolní komora vyjádřila "velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc".