Kosovo pole – porážka, přes kterou se Srbové dodnes nepřenesli

Prohraná bitva s Turky na Kosově poli, která se uskutečnila 28. června 1389, znamenala pro Srbsko pád do područí Osmanské říše, z něhož se definitivně vymanilo až v 19. století. Bitva je dodnes vnímána jako klíčová událost srbských dějin a centrální bod národní mytologie. Na křesťanské straně se vedle Srbů proti Turkům postavili například Maďaři s Bulhary a zálohy vytvořili Albánci a Valaši s Chorvaty.

Území dnešního Kosova bylo ve starověku obýváno kmeny Ilyrů, později bylo začleněno do Římské říše. Od konce 12. století patřilo k Srbsku, přičemž kosovské město Peć bylo sídlem pravoslavného patriarchy. V roce 1371 se srbským knížetem stal Lazar Hrebejlanović, který si na Balkáně vybojoval silnou pozici. Jeho spojencem byl bosenský král Tvrtko i kosovský kníže a manžel Lazarovy dcery Vuk Branković.

Poté, co v srpnu 1387 porazilo bosenské vojsko v bitvě u Bieleče turecké jednotky, rozhodl se turecký sultán Murad I. pro tvrdou ofenzivu na Balkáně. Turecké a srbské vojenské síly se střetly 28. června 1389 v den významného pravoslavného svátku sv. Víta (Vidovdan) na Kosově poli.

Podle různých zdrojů disponovala turecká armáda silou 27 000 až 40 000 vojáků, srbské jednotky měly asi 12 000 až 30 000 mužů. Podle pramenů se v předvečer bitvy srbský bojovník Miloš Obilić jako údajný přeběhlík vloudil k Muradovi I. a smrtelně ho zranil. Než ale v tureckých řadách vypukla panika, nevlastní Muradův syn Bajazid I. řečený Blesk převzal velení a útokem své elitní jednotky na srbský střed rozhodl bitvu. V bitvě, která byla ve středověku jednou z největších na Balkáně, padl výkvět srbské šlechty a turecké vítězství znamenalo zkázu nejen srbského, ale i bulharského státu.

Z turecké nadvlády se Srbové vymanili až v 19. století, v té době už ovšem hlavní oblast srbského osídlení ležela stovky kilometrů na sever a v Kosovu získali většinu islamizovaní Albánci. Někdejší jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu v únoru 2008. Vyhlášení nezávislosti předcházela v letech 1998 a 1999 krvavá válka, ve které proti sobě stanuly srbské jednotky a ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK).

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Komunisté ukázali, co jsou zač. Milada Horáková zemřela krutou smrtí oběšením

Winston Churchill, muž, který byl u všeho