Kde vezme stát peníze? Změna penzí by mohla přinést minimální důchod
Návrh důchodové změny
Nové
1
Změna důchodových pilířů a garance státu k vyplácení minimální penze. Tak vypadají koncepční změny, které budou představeny do konce roku s dalšími návrhy. Po hlasitém volání odborníků po důchodové reformě by tak mohlo dojít alespoň k dílčím změnám, které by už mohly potkat generaci tzv. Husákových dětí. Ti půjdou do penze po roce 2030. Někteří členové komise varují, že neméně důležité bude i shánění peněz do celého systému. Nově se vyjádřila i ministryně financí, podle které příští vláda už musí přijít s komplexní reformou.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dříve prohlásila, že důchodovou reformu u nás neumíme a stačí pouze dílčí změny. Podobně to vidí i předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. „Nehovoříme o reformě ale o koncepční změně. Přesněji řečeno o konsolidaci výdajové strany důchodového systému, která je předpokladem pro konsolidaci příjmové strany systému. Hovoříme o rozdělení stávajícího prvního pilíře na nultý – čistě solidární, tedy v podstatě minimální důchod, a první, čistě zásluhový,“ řekla pro Echo24 Danuše Nerudová.
Podle ní by se minimální důchod v hrubých číslech mohl pohybovat mezi 6 až 10 tisíci korun. „Obecně je v současné době na 170 tisíc důchodců s penzí do 10 tisíc korun,“ dodala Nerudová.
Co se týká financování důchodového systému, tak nultý neboli solidární pilíř by měl být financován ze státního rozpočtu z běžných příjmů. „Zastávám názor, že nikoliv ze zdanění práce, naopak tento model by umožnil snížit daňové zatížení práce,“ řekla Nerudová. Zásluhový pilíř by pak počítal s příjmy z výběru sociálního pojištění.
Právě ohledně příjmů do důchodového systému panují velké pochybnosti. Česká společnost stárne a výdaje na penze každým rokem rostou i kvůli navyšování důchodů ze strany vlády. „Nejzásadnější je vždy zdroj příjmů do důchodového systému. Pokud paní ministryně mluví o digitální a sektorové dani, tak je třeba dodat, že digitální daň je připravena a panuje na ní shoda v koalici, ale její výnos je odhadován jen na 7 miliard ročně, což pokryje důchody tak na 10 dnů,“ řekla pro Echo24 členka komise Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Sektorová daň, která by dopadla na banky, zatím v plánu není. Kromě vládního hnutí ANO ji odmítají i pravicové strany, protože by to znamenalo zdražení služeb a větší odliv peněz z České republiky. „Oddělení zásluhové a solidární části je už dnes, jen to není tak přehledné a je to právě tato vláda, která oslabuje zásluhovost. Počkáme, co z toho vzejde v koalici, která zatím nápady paní Maláčové ani neprojednala, jsme připraveni o výsledných návrzích samozřejmě vést diskuzi,“ řekla poslankyně TOP 09.
Celkové změny hodlá ministerstvo představit do konce roku. Jednou za měsíc se pravidelně schází důchodová komise, která změny projednává. V minulosti se například probíralo, že současný třetí pilíř by se stal automaticky povinným po dosažení věku 18 let. Nyní ho tvoří doplňkové penzijní spoření a využívá ho čtyři a půl milionů Čechů.
Opozice tlačí na reformu
Podle člena sociálního výboru a dalšího zástupce v komisi Jana Bauera (ODS) zatím nejsou známé ani detaily navržených změn. „Prý z obav z vyzrazení plánují návrhy představit až v prosinci, sdělila paní ministryně ve sněmovně. S modelem minimálního důchodu pracuje i ODS v přípravě našich návrhů. Také mi není jasné, zda to, o čem mluví paní ministryně, je návrh vládní nebo ČSSD nebo její, či vše nejprve bude předloženo důchodové komisi, jak bylo slíbeno,“ řekl pro Echo24 Jan Bauer.
Oproti tomu s koncepcí přeměny pilířů a minimální mzdy souhlasí bývalý viceguvernér České národní banky a nyní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Rozdělit penzi na „základní“, dostupnou všem, hrající sociální roli a financovanou běžnými příjmy rozpočtu – daněmi, a zásluhovou, s jasnou vazbou mezi zaplacenými penězi do penzijního systému a výší penze, je rozumné a transparentní. A otevřelo by to cestu ke snížení danění práce – daně na první pilíř by mohly být jiné než ze zdanění práce. Což by bylo potřeba,“ uvedl europoslanec.
Podle něj by byla třeba, aby se na této změně shodla drtivá většina poslanců, což si přeje i Danuše Nerudová. „Bylo by samozřejmě důležité, jaká bude proporce obou složek. Respektive, aby podíl druhé byl dost vysoký. A možná by nebylo od věci k tomu všemu vytvořit rezervní pilíř, který by rezervami vzniklých v dobrých časech pomohl udržet penze v časech horších,“ uvedl k nápadu Niedermayer.
Kromě tlaku od opozice se k reformě nově vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová, která to uvedla na víkendové konferenci. „Tato vláda ještě ne, ale ta příští ji už bude muset provést,“ řekla Alena Schillerová. „Už tato vláda se jí ale samozřejmě bude muset zabývat,“ doplnila.
