Bývalá ministryně Kovářová pobouřila feministky na právech. „Dorazila sem cancel culture,“ říká

Bývalá ministryně spravedlnosti a advokátka Daniela Kovářová vzbudila některými svými výroky na půdě Právnické fakulty UK rozruch. Ve své přednášce na téma Klady a zápory ženské emancipace totiž bilancovala jak pozitivní stránku, tak i negativa a problémy, kterým musí ženy v souvislosti s emancipací čelit. Několik studentů pobouřila přednáška natolik, že se rozhodli zaslat vedení katedry otevřený dopis, ve kterém žádají nápravu škod, které podle nich bývalá ministryně svými slovy způsobila. Fakulta podle nich navíc trpí „strukturálními problémy v oblasti genderové rovnosti“, navrhují proto, aby pro svou očistu uspořádala rovnou „genderový audit“. „Mrzí mě, že do českých zemí dorazila cancel culture ze západu,“ reaguje Kovářová na výhrady vůči obsahu své přednášky.

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se na začátku prosince konala mezinárodní konference nazvaná Proměny právního postavení ženy v průběhu historie. Svým asi půlhodinovým příspěvkem ji zahajovala advokátka a někdejší ministryně spravedlnosti z let 2009 a 2010 Daniela Kovářová. Její tematická přednáška Klady a zápory ženské emancipace způsobila u části akademického obecenstva rozruch, a to zřejmě už kvůli samotnému názvu. Několik studentů popudila slova Kovářové, která hovořila i o negativním hledisku emancipace, natolik, že se rozhodli stěžovat si u vedení katedry i fakultního akademického senátu.

Přednáška doktorky Kovářové se podle autorek kritického otevřeného dopisu opírala „pouze o nepodložené domněnky, postrádala akademickou úroveň a strukturu“ a obsahovala „nemálo genderových stereotypů“. Mělo tím podle nich dokonce dojít k poškození dobrého jména fakulty.

„Obraz Právnické fakulty jak v České republice, tak v zahraničí, je pro nás důležitý. Stejně tak jsme přesvědčeny*i, že instituce by měla vytvářet prostředí, které citlivě vnímá životní situace všech studentů a studentek. Z těchto důvodu máme za to, že zařazení takovéto přednášky, navíc jako úvodní, není jen nešťastné, ale také poškozující jméno fakulty a vysílající minimálně nevlídný signál směrem ke studentstvu,“ píše se v dopise, pod kterým jsou podepsány jmenovitě dvě studentky. Mají za ním ovšem stát i další studenti, absolventi a také akademičtí pracovníci.

A problémem se nakonec pro studenty stala i sama „kontroverzní“ Kovářová, která před lety kritizovala celosvětovou kampaň #MeToo upozorňující na oběti sexuálního násilí a přirovnávala ji k nafouknuté bublině.

Kovářová: Mrzí mě, že do českých zemí dorazila cancel culture

Sama Kovářová podle svých slov neví, jaké konkrétní pasáže způsobily takové pozdvižení. V diskuzi, která následovala, prý žádné konkrétní připomínky k jejímu vystoupení nezazněly. „Akademická půda by měla sloužit svobodomyslným myšlenkám. Měla by unést i provokující otázky a vybízet k diskusi, nikoliv diskusi omezovat. Mrzí mě, že do českých zemí dorazila cancel culture ze západu. Ženská emancipace přinesla ženám obrovské výdobytky a svobodu stát na vlastních nohách a hledat vlastní štěstí. To však neznamená, že si máme zakrývat oči před negativy. Možná je studentky a doktorandky ve svém mladém věku nevidí, ale do mé advokátní kanceláře přicházejí nešťastné ženy, které se emancipovaly a posléze zjišťují negativa,“ uvedla v reakci pro deník Echo24.

„O tuto praktickou zkušenost jsem se přišla ve svém vystoupení podělit. Mrzí mě, že to nechtějí slyšet, tím spíš, že ze studentek práv budou jednou advokátky a soudkyně, které by měly být plny empatie a pochopení pro lidské potřeby, přání a motivace. Tvrdit, že emancipované ženy nemají žádné problémy a že jim emancipace přináší jen pozitiva, je zavírání očí před realitou. Moje klientky za mnou přicházejí právě proto, že to vidí jinak,“ vysvětluje Kovářová, která se dlouhou dobu profesně zabývá rodinným právem. „Dostala jsem i dva maily od studentů s obecnými výhradami. Když jsem je požádala, který konkrétní názor či co konkrétně jim na mém vystoupení vadilo, nedostala jsem už žádnou odpověď,“ dodává.

Studentky navrhují zahájit „genderový audit“

Autorky kritického dopisu se domnívají, že „nedostatky“, o kterých píší, mohou být „odrazem strukturálních problémů fakulty v oblasti genderové rovnosti“. Na Katedře právních dějin podle nich učí málo žen a příliš mnoho mužů. Rovněž nedávná diskuze, která na fakultě během letošního roku proběhla o tématu sexuálního obtěžování a neférového hodnocení u zkoušení svědčí o jistých deficitech fakulty v této oblasti. Jedním z příkladů problematiky je nedostatek mechanismů usnadňujících studentstvu, které bylo ponižováno během zkoušky či zažilo na škole nevhodné chování, se ozvat,“ píší.

Navrhují proto řešení. Chtějí, aby se fakulta více zaměřila na odstraňování genderové nerovnosti. Jedním z kroků by podle nich mohl být například jakýsi „genderový audit“, který by měl tyto skutečnosti zhodnotit. Pomoct by podle nich mohlo i „sepsání genderového akčního plánu“ nebo „plánu genderové rovnosti“.