Elektřina za polovinu. Podle Fialova poradce může vláda výrazně snížit cenu proudu

Čeští politici přišli v pondělí s novým plánem, který by mohl ulevit s cenami energií – s takzvaným oddělením cen elektřiny od plynu. Cílem je, aby stoupající cena plynu používaného k výrobě elektřiny přestala ovlivňovat prvně jmenovanou komoditu. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela to podle všeho plánuje navrhnout na mimořádné evropské radě pro energetiku, která proběhne 9. září. Podle poradce premiéra Petra Fialy a ekonoma Štěpána Křečka by takový krok mohl spolu s dalšími nástroji srazit ceny elektřiny na polovinu současných asi tisíc eur za megawatthodinu. V rozhovoru pro deník Echo24 hovoří také o tom, že se něco musí udělat s rekordními cenami emisních povolenek, a to i kdyby se měl systém nyní pozastavit.

Jak funguje oddělení plynu od elektřiny a jak by mohlo pomoci?

Hlavní problém spočívá v tom, že cena plynu v současné době výrazně ovlivňuje cenu elektřiny. Ten systém je nastaven tak, že u ceny elektřiny na burze se musí vyrovnat nabídka s poptávkou. To se kalkuluje podle ceny posledního zdroje a ten je aktuálně plynový. To, že se navyšuje cena plynu, se pak tedy promítá i do elektřiny.

Takový mechanismus není v současné situaci vhodný, protože cena plynu je nyní výrazně ovlivňovaná dodávkami z Ruska. Staly se součástí ekonomické války, kterou Moskva vede proti Evropské unii a tím, že škrtí dodávky plynu, ovlivňuje i elektřinu. Smyslem toho odpojení je to, aby se cena elektřiny neodvíjela od cen plynu, tím pádem, aby Putinův režim neměl vliv na energie v Evropě, což je velmi důležité, protože evropská hospodářská situace by mohl vést i ke krachu některých firem. Zkrátka to napáchá obrovské hospodářské škody, které budou mít vliv i na domácnosti.

Lze nějak vyjádřit, jak moc by ceny elektřiny mohly následně klesnout?

Myslím, že by to mohlo minimálně vyhladit ten velký cenový vzestup, který pozorujeme od srpna. Takže bychom se mohli dostat k částce 600 nebo 500 eur za megawatthodinu, což je stále extrémně vysoká cena, ale je to samozřejmě výrazně lepší než současných tisíc eur za megawatthodinu. Podle mého názoru to ale musí být doprovázeno dalšími opatřeními.

Jakými konkrétně?

Na evropském trhu s elektřinou je malá nabídka. Tu bychom se měli snažit navyšovat, ale je problém, že výrobci energií musí skládat obrovské maržové požadavky, což vede k tomu, že při současných cenách jim tyto požadavky znemožňují samotnou účast na trhu.

Ve hře mohou být i další řešení. Z těch dlouhodobějších určitě platí, že EU musí najít alternativní zdroje plynu, investovat do infrastruktury, do plynových terminálů, aby se snižovala závislost na Rusku.

Mají podle vás takové návrhy šanci na schválení?

Tím, že tyto mechanismy fungují na evropské úrovni, je třeba najít řešení v rámci Evropské unie. Pan ministr Síkela svolal jednání na 9. září, kde by se to mělo intenzivně řešit. Vzhledem k tomu, že vysoké ceny elektřiny trápí v podstatě všechny země v Evropě, ta pravděpodobnost narůstá.

Důležité je zdůraznit, že není možné tuto problematiku řešit jen na úrovní národních států. Kdyby například docházelo ke stropování ceny elektřiny na národní úrovni, vyžadovalo by to náklady ve stovkách miliard, a to by zruinovalo rozpočty mnoha zemí Evropské unie. Také tam hrozí, že bychom se o ty energie přebíjeli s ostatními zeměmi podobně, jako jsme to mohli vidět u respirátorů při první vlně koronaviru. To by mohlo roztočit další kolo cenových vzestupů. Proto to je potřeba, aby to bylo společné řešení, což může později dál napomoci tomu, aby ceny dále klesaly.

Cena emisních povolenek v EU nedávno vyšplhala na rekordních asi 100 eur za tunu. Mělo by se něco dělat i s nimi?

Osobně se domnívám, že bychom měli buď dočasně pozastavit obchodování s emisními povolenkami, nebo alespoň na trh přidat další, aby se snížila jejich cena. Tam se nicméně společné evropské řešení bude hledat obtížněji, protože řada zemí nechce od emisního obchodování ustoupit, přestože se dostáváme do paradoxní situace, kdy množství emisí dále narůstá, protože se využívá více energie z uhelných elektráren. S tím ten systém nepočítal, měl omezit množství emisí, a proto si myslím, že je na místě jeho pozastavení, nebo snížení cen povolenek.

A je řešením i umělé zastropování cen povolenek? Řada politiků včetně prezidenta Zemana k tomu vyzývá.

To je spíše řešení důsledku. Současné ceny nemůžeme udržovat, protože by to zruinovalo domácnosti a firmy. Dočasně by mohlo dojít k zastropování, aby se poskytla nějaká jistota, ale nastává problém toho, kdo by platil rozdíl mezi stropovanou a tržní cenou. Ten rozdíl může být poměrně zásadní. Jen v případě České republiky se můžeme bavit o ztrátách v řádu stovek miliard korun a je otázka, který subjekt by něco takového platil. Čili nelze zůstávat jen u důsledků, musíme se podívat i na příčiny.