Čína cenzuruje vysílání z MS v Kataru, neukazuje lidi bez covidových roušek

MOMENTY MISTROVSTVÍ SVĚTA

Čína cenzuruje vysílání z MS v Kataru, neukazuje lidi bez covidových roušek
Záběry fanoušků bez masek proti covidu lidé ve vysílání čínské televize neuvidí. Foto: Shutterstock
1
Svět

Čínská státní televize cenzuruje ve svém vysílání z fotbalového šampionátu v Kataru záběry lidi, kteří na sobě nemají roušku. Podle médií jde o součást tvrdých opatření, která čínská vláda prosazuje v boji s koronavirem a proti kterým nyní lidé v Číně masivně protestují. Vysílatel vystřihuje například záběry fanoušků zblízka nebo zahraničních expertů.

Čínská televize CCTV Sports podle serveru South China Morning Post a dalších médií cenzuruje záběry z mistrovství světa. Čína je totiž poslední velkou světovou ekonomikou, která se stále snaží zadržet šíření pandemie tvrdými lockdowny, dlouhými karanténami a masovými testovacími kampaněmi. V této souvislosti vypukly v Číně rozsáhlé protesty proti těmto tvrdým opatřením, která podle demonstrantů výrazně omezují práva a svobody občanů (více jsme o protestech psali zde).

Cenzura se projevuje mimo jiné tím, že v přenosu nejsou vidět fanoušci zblízka. Během přímého přenosu nedělního zápasu skupiny mezi Japonskem a Kostarikou nahradila státní televize CCTV Sports detailní záběry davů fanoušků bez masek mávajících vlajkami záběry hráčů, funkcionářů nebo fotbalového stadionu. Podobně už také televize zasáhla v zápase mezi Tuniskem a Austrálií.

This is amazing. Due to the backlash from Chinese fans seeing unmasked crowds in Qatar, Chinese TV is now replacing live crowds shots during games and instead cutting to close-ups of players and coaches. pic.twitter.com/vg0qozUawc

— Mark Dreyer (@DreyerChina) November 27, 2022

CCTV Sports ukazuje záběry z Kataru s mírným zpožděním, ukazuje navíc vzdálené záběry davu, na kterých je obtížné rozeznat jednotlivé tváře. Záběrů fanoušku navíc nebylo zdaleka tolik jako v přímém přenosu jiných televizí nebo na digitálních platformách. Lidé na sociálních sítích přístup Číny k fotbalovému šampionátu kritizují.

Odstupte, vyzývají demonstranti čínského prezidenta

Čína v současnosti zažívá zřejmě největší lidové bouře od roku 1989, demonstranti dokonce vyzvali komunistickou stranu a její vedení k odstoupení. Lidé protestují proti zmíněným tvrdým opatřením v souvislosti s šířením pandemie koronaviru. Velkou roli hrají podle expertů v covidové politice země také státem ovládaná média. Sinologové nicméně uvádí, že protesty nejsou pouze dílem restrikcí, ale celkovým dlouhodobým ekonomickým vývojem.

Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána. Úřady v Šanghaji v pondělí vztyčily bariéry kolem městského centra, kde o víkendu protestovaly stovky lidí proti přísným koronavirovým opatřením.

Symbolem současné vlny protestů se staly nepopsané bílé listy papíru, kterými lidé dávají najevo odpor vůči cenzuře. Na různých místech vyzývali úřady, aby zrušily uzávěry kvůli koronaviru. Shromáždění se o víkendu konala v milionových metropolích, jako je Šanghaj, Wu-chan, Nan-ťing a Kuang-čou. Kvůli protestům začaly přibývat případy nakažených. Čínská policie také na několik hodin zadržela novináře BBC. Kvůli protestům také klesá cena ropy.

Podle serveru ABC se jedná o největší čínské protesty od roku 1989, kdy došlo k masakru náměstí Nebeského klidu. O víkendu se ozývala hesla jako: „Nechceme testy na covid-19, chceme svobodu“. Nespokojenost se šíří i na vysokých školách. Kolik lidí policie v uplynulých dnech zadržela, není jasné, úřady o tom neinformují, připomíná DPA. Na sociálních sítích se objevuje velké množství videí týkajících se protestů, cenzoři je ale rychle mažou.

Deník The New York Times uvedl, že se jedná o velmi neobvyklou vlnu protestů v Číně demonstranti vyzvali vládnoucí komunistickou stranu a jejího vůdce Si Ťin-pchinga k odstoupení. Dokládají to videa, která se na sociálních sítích šíří navzdory snaze cenzorů a jejichž pravost média ověřila.

Vlnu nespokojenosti umocnil 24. listopadu požár v Urumči, metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který si vyžádal deset lidských životů. Objevily se informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase k nim. Úřady to popírají.