Sestry v ochranných oblecích roznášely mezi pacienty bakterie, nemocnice overaly zrušila

Kvůli ochranným overalům u personálu se nemocnice potýkají u pacientů s covidem-19 se superinfekcemi a bakteriemi. Sestry, které v těchto oblecích pečovaly o více pacientů, odolné bakterie a viry přenášely na rukávech obleků mezi pacienty. Vyplývá to z vyjádření lékařů Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Od začátku epidemie v březnu 2020 zdravotníci na oddělení pečovali o více než 2000 pacientů, téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si dovezli z ostatních nemocnic.

„S ECMO výjezdy a příjmy jinak kriticky nemocných jsme si v průběhu epidemie na naše oddělení začali přivážet pacienty s velmi odolnými bakteriemi, se kterými jsme se u nás dříve nepotkávali,“ řekl přednosta kliniky Jan Bláha. Dokonce se tím o šest až osm procent zvýšila úmrtnost na oddělení.

„Ve chvíli, kdy se náš personál naočkoval a promořil, přestali jsme ochranné obleky nosit a mortalita se zase snížila,“ dodal. Téměř rok se tak na klinice používají jen respirátory a rukavice. U pacienta, který dýchá díky přístrojům a má zavedenou trubici, je podle vedoucího lékaře kliniky Martina Balíka riziko šíření viru nižší než u těch, kteří dýchají sami.

Lékaři KARIM ale upozorňují na to, že podobné opatření není možné ve všech nemocnicích. Na jejich oddělení je jedna sestra na jednoho ECMO pacienta. Tam, kde v noci jedna sestra obslouží třeba 15 pacientů, pomůcky používat musí.

VFN na KARIM ani neomezuje návštěvy u těchto nejvážnějších pacientů, naopak jejich blízkým volá, aby přišli. Lidé napojení na ECMO mají asi 60procentní šanci na uzdravení. „Návštěva jejich blízkých jednoznačně pomáhá léčbě,“ řekl Bláha. Ani návštěvy se neoblékají do ochranných overalů, dostanou respirátor, rukavice a takzvaný empír, neboli vzadu otevřený kabát z tenké textilie na zavazování.

Ve VFN se od začátku koncentrovali pacienti s nejtěžší formou covidu-19, poprvé tady také podali lék remdesivir. Od roku 2020 eviduje klinika téměř 300 těžkých případů syndromů akutní dechové tísně, z toho 115 bylo připojeno na ECMO. „Pro 85 pacientů v kritickém stavu jsme museli vyjet do jiných nemocnic v Čechách a na Moravě,“ řekl Bláha. Týdně najezdí ECMO týdny tisíc kilometrů, vyjíždějí i třikrát týdně. Pacienta na přístroj připojí už před převozem.

Nemocnice vylepšuje léčebné postupy, pacientům například upravuje léčbu podle nálože viru. „Když je nálož nízká, nemá cenu podávat virostatika, která zabraňují množení viru v těle,“ uvedl Balík. Podle něj nemusí být pravda, že po sedmi dnech od PCR testů pacient virus v těle nemá. Polovina jich podle něj má virus v těle i za deset dní. Některé nemocnice podle něj antivirové léky nepodávají a pacienti s „volně probíhajícím covidem“ se pak dostávají ve vážném stavu do VFN.

Lékař poukázal i na to, že rizikoví jsou zejména obézní pacienti. „Dvě třetiny našich pacientů jsou obézní a 20 procent je kriticky obézních s BMI přes 40,“ uvedl Balík. Každý den na ventilaci znamená ztrátu svalové hmoty o čtyři až pět procent. „Ve chvíli, kdy je někdo hodně obézní, tak první, co zmizí, jsou svaly a zůstane skelet a tuk,“ dodal.