Karanténa odhalila nedostatky home office. Bojují hlavně rodiny s dětmi

Již řadu týdnů musí značná část české společnosti pracovat z domova a využívat takzvaný home office. Ne všichni však byli na takový způsob práce zvyklí a postupně zjišťují, že má své limity a omezení. To platí například pro rodiny, kdy jsou v domácnostech kromě pracujících také učící se děti kvůli uzavřeným školám. Rodiny pak musí zápolit s omezenou kapacitou bytu či s nedostatečným internetovým připojením. Vede to také k tomu, že ne všichni dokáži oddělit osobní život od pracovního. Ne všichni zaměstnavatelé také dodržují standardní pracovní dobu zaměstnanců.

Do koronavirové krize využívala práci z domova asi pětina zaměstnanců a to pouze u práce, kde jsou k tomu předpoklady. V cca 60 % případů poskytovali zaměstnavatelé možnost pracovat z domova. Na druhou stranu cca 40 % zaměstnavatelů, kteří tuto formu práce neumožňovali. V případě, kdy už zaměstnanci pracovali z domova, tak v cca 20 % případů se jedná o zaměstnance, kteří pracovali zcela samostatně a bez řízení zaměstnavatelem. Pokud už zaměstnanci řízeni zaměstnavatelem byli, tak nejčastěji po telefonu, a to v cca 70 % případů. Říkají to čísla uvedené v dokumentu Metodika řízení práce prováděné formou home office, kterou vypracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Pro práci z domova je potřeba mít především slušné pracovního podmínky. Dobrý počítač nebo laptop a především dobré internetové připojení, což může být pro řadu lidí problém. Je potřeba také mít nějaký komunikační program jako je Skype kvůli konferenčním hovorům, na které se může připojit více lidí.

Zaměstnavatel ignoruje právo na nedostupnost v přibližně 20 % případů

Problémem zaměstnanců, kteří pracují z domova je také to, že nedokáží zcela oddělit svůj osobní a pracovní život. To se týká cca 10 % zaměstnanců. Zaměstnavatel pak ignoruje právo na nedostupnost v přibližně 20 % případů. Zaměstnavatelé mají stejné nároky na zaměstnance pracující z domova, popřípadě na jejich pracovišti. Tomu odpovídá i systém odměňování zaměstnanců.

V případě, kdy už zaměstnanci pracují z domova, tak v cca 20 % případů se jedná o zaměstnance, kteří pracují zcela samostatně a bez řízení zaměstnavatelem. Pokud už zaměstnanci řízeni zaměstnavatelem jsou, tak je to nejčastěji po telefonu, a to v cca 70 % případů.

Zcela alarmující je údaj týkající se problematiky BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Při práci z domova není řešena u cca 70 % zaměstnanců, resp. cca 40 % zaměstnavatelů jí nevěnuje žádnou pozornost. Dokonce 50 % zaměstnavatelů vůbec neřeší, kde jejich zaměstnanec vykonává svou práci. Na 90 % zaměstnavatelů vůbec neřeší zásady, které by mělo domácí pracoviště plnit. Domácí pracoviště dokonce nekontroluje téměř žádný z dotazovaných zaměstnavatelů.

Metodiku práce v home office vypracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce a financovala ji Technologická agentura ČR (TA ČR). „Vznikla v rámci Program OMEGA a řeší především bezpečnost práce, pracovní dobu, zřízení pracoviště, služební cesty apod,“ píše agentura k metodice na Facebooku.

Předseda TA ČR v souvislosti s home office připomněl, jaké mohou být naopak pozitiva práce z domova. „Člověk pracující z domova může při efektivním systému vykázat stejnou, a v některých případech i vyšší produktivitu práce, třeba už jen tím, že není rozptylován a unavován hodinami strávenými v dopravních prostředcích. Dobře řízené využívání home office může zvýšit konkurenceschopnost subjektů, do které se promítají i zaměstnanecké benefity, kam možnost práce z domova spadá“, upozornil předseda TA ČR Petr Konvalinka.