„Nespokojenost by se soustředila jen na něj.“ Kopeček o vládním kandidátovi na Hrad

Koalice Spolu v úterý oznámila, že nepostaví vlastního kandidáta na příštího prezidenta a podpoří Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Přesně tento vývoj odhadoval politolog Lubomír Kopeček, který působí na Masarykově univerzitě a v Národním institutu SYRI. Rozhovor pro Echo24 poskytl den před tím, než premiér Petr Fiala oznámil další postup koalice Spolu v prezidentské volbě. Podle Kopečka nebylo možné očekávat, že by Spolu vytáhla nějaký těžký politický kalibr, protože by se na takového kandidáta snesla všechna kritika společnosti za stav na trzích s energiemi. Kopeček ale naopak stále nevyloučil kandidaturu expremiéra Andreje Babiše.

Koalice svůj postup ohlásila v poledne v brněnském NEST interiéru. Kopeček předpovídal spíše obezřetný postup. „Myslím si, že nepřijdou s jedním jménem oficiálního kandidáta. Vzhledem k tomu, jaká je nálada veřejnosti a jak je na tom vláda s důvěrou, by tím byl ten kandidát spíše hendikepován, protože by se v něm koncentrovala všechna nespokojenost, která tu je v souvislosti s energetickou krizí, inflací, poklesem životní úrovně a ekonomickou nejistotou,“ vysvětlil ve vyjádření pro Echo24.

„Osobně bych si tipl, že tam nezazní, že jde o vládního kandidáta, ale že spíše někoho podpoří. Asi to bude ne jedno, ale více jmen,“ míní. Dle jeho slov tak nelze čekat, že by Spolu vyslalo do boje o Hrad kupříkladu šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS), protože by ho přímá nominace vlády hendikepovala. V pondělí svůj záměr kandidovat oznámil také senátor Pavel Fischer. Kopeček soudí, že je docela pravděpodobné, že alespoň část vládní koalice Fischera podpoří, ani jemu by však přímá nominace neprospěla, míní.

Kandidovat by podle politologa ale stále mohl předseda ANO Andrej Babiš, o jehož zapojení do prezidentské volby se dlouho spekuluje. Babiš přitom od dříve velmi silných signálů přešel nyní k tomu, že by se raději vrátil do premiérské pozice.

„Pořád se mi jeví jako možné, že by kandidoval, třebaže to má pro něj zjevná rizika. Největší je, že míra jeho kontroverznosti nemá v současné české politice konkurenci. Pak je tu probíhající soudní proces, jehož souběh s prezidentskými volbami je velmi nepříjemný. Podle mne hraje ve prospěch jeho rozhodnutí kandidovat to, jaká funkce ve strukturách tohoto státu je pro něj přijatelná. Zjevně ho nebaví sedět v poslanecké lavici a vize, že by tu v dohledném horizontu byly předčasné sněmovní volby, je podle mě mimo realitu. Takže možnost, že by se vrátil do vlády v roli premiéra je velmi vzdálena. To může být nejdůležitější faktor pro to, že by se nakonec rozhodl kandidovat,“ vyhodnotil Kopeček.

„Vypadá to dobře“

Premiér Petr Fiala o víkendu řekl, že se výběr kandidáta koalice vyvíjí uspokojivě. „Vypadá to dobře. Oznámíme to 4. října,“ odpověděl předseda vlády na otázku novinářů. Omluvil se, že se oznámení lehce zpozdilo, podle něj za to mohlo jeho virové onemocnění. „Kvůli tomu se nemohly konat některé schůzky, které jsou k tomu nutné,“ dodal. Původně mělo být jméno dalšího vyzyvatele známo do konce září.

Stále nicméně není jasné, jakým způsobem se Spolu bude ve volbě angažovat. Dříve se spekulovalo o tom, že by mohla koalice jen podpořit někoho ze stávajících kandidátů, ať už Petra Pavla, Danuši Nerudovou či Josefa Středulu. Další hlasy rovněž říkaly, že by mohla postavit do volby právě šéfa Senátu Vystrčila, nebo i premiérova poradce Tomáše Pojara.

Prezidentským průzkumům zatím vévodí expremiér Babiš, u něhož ale není jasné, zda bude nakonec skutečně kandidovat. Šéf ANO by podle Medianu v srpnu získal podporu 23,5 procenta voličů. Je to o dva procentní body méně než v červenci. Druhý Pavel by obdržel 22 procent hlasů, což je meziměsíčně o procentní bod více.

V druhém kole voleb by podle Medianu Pavel porazil Babiše, podpořilo by ho 58 procent rozhodnutých voličů. Median ale připomíná, že více než pětina respondentů si není jistá, koho a zda by v druhém kole volila. Agentura si všímá toho, že od červencového modelu výrazně vzrostla podpora bývalé rektorky Mendelovy univerzity Nerudové. Nyní by jí dalo hlas 11,5 procenta lidí, o čtyři procentní body více než před měsícem. V modelu následuje se 7,5 procenta Středula a shodně se 6,5 procenta právě senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer.