V Česku zabíjel nejen covid. Příčiny úmrtí v nejtragičtějším čtvrtletí zatím nejsou známé

V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v České republice 46 437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Meziročně bylo úmrtí o 54 procent více. Velký podíl na smutném rekordu má onemocnění covid-19, u celé řady úmrtí ale není známa příčina. Tým ministerstva zdravotnictví měl už v únoru odhalit analýzu úmrtí spojených s covid-19, její vydání se ale stále oddalovalo. Zveřejněna by mohla být konečně během června.

Data o úmrtích vyplývají z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), jehož časová řada začíná rokem 1992. Smutný rekord dokonce znamená, že počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 000, vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku. Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují, v letošním prvním kvartálu ale podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí.

Z dat ČSÚ také vyplynulo, že za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Meziročně pak o 15 procent.

Značná část úmrtí v loňském roce byla zřejmě způsobena přímo nemocí covid-19, u řady z nich ale příčina nadále není známa.

Závěrečná zpráva ministerstva zdravotnictví o úmrtí za rok 2020 měla vycházet z předběžné analýzy zveřejněné v listopadu, která vyšla ze spolupráce ÚZIS, ČSÚ a ministerstva zdravotnictví a zkoumala data o úmrtí za první pololetí, tedy zhruba od počátku epidemie do září minulého roku.

Z analýzy vzorku 407 případů úmrtí tehdy vyplynulo, že byl s velkou pravděpodobností příčinou covid-19 ve 27 % případů, z 9 % šlo o úmrtí bez souvislosti s nákazou (tedy například autonehody, srdeční infarkt) a v 64 % pak o spojení koronaviru a dalších chronických chorob. Mezi nejčastější pak patřila ischemická choroba srdeční, diabetes, chronické kardiovaskulární choroby a nádory.

Podobná čísla udávala i předběžná analýza období od září do listopadu, přímou příčinu vykazovalo 36 % případů a kombinaci vážných chorob 57 %. Právě tuto nejširší skupinu zemřelých měl zanalyzovat expertní tým, který tak měl poskytnout odpověď na to, do jaké míry byl příčinou úmrtí koronavirus či naopak některá z komorbidit. Spekuluje se také, že za minulý rok přibylo sebevražd či úmrtí v důsledku odkládané lékařské péče.

Závěrečná zpráva o úmrtích měla vzniknout nejpozději do února, nakonec se však její dokončení blíží zřejmě až nyní, v červnu. Podle poslankyně hnutí ANO Věry Adámkové, která je zároveň členkou klinické skupiny ministerstva zdravotnictví, došlo k dodání posledních podkladů začátkem června.