Ceny potravin rostou. Může za to sucho a koronavirus

Strach z nákazy koronavirem pomalu opadá a lidé si tak začínají všímat, co se během dlouhých týdnů karantény změnilo pro jejich běžný život. Přestože mnozí mohou mít finanční problémy kvůli opatřením, které měly zamezit šíření viru, budou si muset také připravit více peněz na běžné nákupy. Potraviny totiž vlivem počasí, ale také pandemie mnohdy podstatně zdražují.

Kilo jablek dnes stojí přes 36 korun, jedná se tudíž o 40 procentní nárůst, jelikož vloni touhle dobou stálo kilo přibližně 26 korun. Podražily také citrony, okurky a nebo rajčata. Jeden kilogram hrášku stojí 119 korun, květák a balení třech paprik kolem 60 korun.

Hlavními důvody jsou především omezený mezinárodní obchod, výpadek pracovní síly při sklizních nebo velký podíl dovozů. Ale samozřejmě také počasí a sucho. „Důvody jsou poměrně jednoduché. U květáku je to kvůli zemím původu. Vozíme jej z Francie, kde se dlouhodobě trochu perou se zeleninou. Jejich výpadky souvisí s počasím a s menší ochotou lidí pracovat na poli. To vede k tomu, že ta cena takhle kolísá a dá se předpokládat, že to bude standart. Květák se dá v tuto dobu pěstovat pouze v určitých oblastech,“ uvedl pro Echo24 Petr Hanka ze Zelinářské unie.

„Co se týče paprik, potažmo některých druhů, jako jsou lilky, tak tuhle produkci můžeme pěstovat buď ve sklenících, což je ekonomicky poměrně náročné. Problém je v tom, že Česká republika má momentálně asi 50 hektarů nově postavených produkčních skleníků, což pokryje jenom několik procent naší spotřeby. Pak se to může dovést z Holandska, který zásobuje velkou část Evropy. Můžeme to dovést také z jižní Evropy, což je ideální, protože tam to roste venku a je tam relativně levná pracovní síla z Afriky atd. Většina pěstebních ploch se v posledních letech přesunula do Španělska a do Itálie. Jak ty státy ale byly zasaženy koronakrizí, tak nebyly schopné zajistit plynulé fungování podniků. Docházelo tam k výpadkům ve sklizni a podobně. U těchto plodin musíte každý den sklízet. Jak to nesklízíte, tak ty plodiny přezrávají,“ vysvětlil.

Naopak cena brambor, tedy plodiny, která v posledním roce výrazně zdražovala, jde paradoxně dolů. „Konzumních brambor nebylo mnoho. Cena byla celou skladovací sezónu poměrně vysoko. Skladovatelé jako jsou Německo, Holandsko, Belgie a Francie, tak trochu spekulovali nad cenou a drželi ji poměrně vysoko. Teď se momentálně zjistilo, že ty zásoby jsou dostatečné a možná i trochu větší než se očekávalo, takže ta cena teď postupně klesá a dostává se blíž k normálu,“ řekl Hanka pro Echo24.

České potraviny to nezachrání

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza řekl, že pro více českých potravin na pultech obchodů je nutné zajistit jejich dostupnost, a to co do rozsahu, kvality i ceny. Nic jiného totiž českého zákazníka nezajímá, uvedl.

„Je nám jasné, že nelze direktivně nařídit, že se budou prodávat jen české potraviny. Chceme ale od obchodníků jasné stanovisko a hlavně skutečnou podporu tuzemské výroby potravin,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Apeluje na české zákazníky, aby žádali české potraviny a neposílali své peníze do zahraničí. „Obchodníci v České republice jsou převážně zahraniční řetězce, které v mnoha případech na pulty vůbec nedávají české suroviny. To znamená, že zákazník ani nemá možnost si vybrat,“ uvedl.

Prouza řekl, že jediným zájmem obchodních řetězců je uspokojit zákazníka a dodat mu kvalitní zboží za příslušnou cenu. „Podíl českých potravin na pultech dlouhodobě roste, ale tempo růstu bohužel nedokáže pokrýt zvyšující se poptávku zákazníků,“ podotkl. SOCR ČR podle něj ale každopádně vítá, podporuje a bude podporovat každou smysluplnou iniciativu, která přinese to, co český zákazník očekává.

Mezi zemědělské komodity s nejnižší soběstačností v ČR dlouhodobě patří vepřové maso. Podle různých zdrojů se ho do Česka z celkové spotřeby dováží 50 až 65 procent. „Naši chovatelé jsou z hlediska výrobních ukazatelů naprosto konkurenceschopní. Přesto nedokážou čelit dovozu vepřového masa ze velmi nízké ceny. Současný evropský trh je totiž celý pokřiven systémem dotací, které vedou k tomu, že chovatelé v různých zemích mezi sebou nejsou konkurenčně porovnatelní,“ řekl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.