2 Konflikt na Balkáně

Sen o Velkém Srbsku se rozplynul. Po bombardování NATO odešli Srbové z Kosova

, NOVÉ

Témata: , , ,

Poté, co Severoatlantická aliance po necelých třech měsících zastavila letecké útoky na Jugoslávii, začal 10. června 1999 režim Slobodana Miloševiče stahovat své jednotky z Kosova. Skončilo tak poslední dějství konfliktů, které vypukly po rozpadu socialistické Jugoslávie a v nichž hrála velkou roli touha srbských nacionalistů po vzniku takzvaného Velkého Srbska. Kromě Kosova boje postupně zasáhly Slovinsko, Chorvatsko i Bosnu.

Tehdejší jihosrbská provincie (dnes nezávislý, ale Bělehradem a dalšími zeměmi neuznaný stát) obývaná převážně Albánci se přitom již koncem 80. let stala rozbuškou národnostních problémů ve státě, který oficiálně vyznával politiku „bratrství a jednoty“. V Kosovu také komunistický aparátčík Miloševič v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, kterou provázel odklon od socialismu k nacionalismu, který se stal hybnou silou bělehradské politiky 90. let minulého století.

Už v roce 1989 byla přitom omezena široká kosovská autonomie, která vyvolala odpor ze strany místních Albánců a vedla ke vzniku Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Na její útoky reagoval Bělehrad v roce 1998 vysláním jednotek k potlačení povstání. A vypukla válka, provázená z obou stran terorem. Srbsko, pronásledované pověstí z Chorvatska a Bosny, odmítlo přistoupit na Západem navržený mír a začátkem roku 1999 se stalo terčem bombardování NATO, ovšem bez schválení OSN.

Letecká operace – první bojová mise aliance proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo – nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

Po skončení bojových operací v létě 1999 Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době sice obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu, dohoda je ale stále daleko.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Moldavský ústavní soud zbavil prezidenta úřadu, nedržel se ústavy. Budou nové volby

Více spojů k Baltu či Jadranu. Na železnici a u autobusů začal platit nový jízdní řád

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.