Rodí se ukrajinský pakt se Západem. „EU se řítí do pekelného zotročení,“ zní z Kremlu

KYJEVSKÝ BEZPEČNOSTNÍ PAKT

Rodí se ukrajinský pakt se Západem. „EU se řítí do pekelného zotročení,“ zní z Kremlu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a někdejší šéf NATO Anders Fogh Rasmussen v Kyjevě. Rasmussen se podílel na vzniku Kyjevského bezpečnostního paktu. Foto: Kancelář ukrajinského prezidenta
2
Svět

Jan Křovák

Ukrajina už téměř sedm měsíců svádí těžký boj s ruskou armádou a nadále požaduje po Západu co největší pomoc a záruky, nejen v nynějších bojích s invazními silami, ale i z dlouhodobého hlediska. I proto nyní kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského představila první návrh dlouhodobého Kyjevského bezpečnostního paktu, který připravila odborná skupina pod vedením vedoucího kanceláře prezidenta Andrije Jermaka a bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena. Moskva se svou reakcí neotálela a už zazněla i slova o prologu třetí světové války.

V návrhu Kyjevského bezpečnostního paktu se hovoří mimo jiné o zárukách Západu na další dodávky zbraní. „Nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její schopnost bránit se proti agresorovi podle článku 51 Charty OSN. K tomu Ukrajina potřebuje zdroje k udržení významné obranné síly schopné odolat ozbrojeným silám a polovojenským jednotkám Ruské federace,“ uvádí se ve znění textu, který prezident Zelenskyj označil za vynikající základ budoucí spolupráce Kyjeva a Západu.

Sami autoři ve zprávě hovoří o tom, že skupina ručitelů musí společně s Ukrajinou přijmout právně a politicky závazné záruky na základě dvoustranných dohod, právě tyto dohody by se pak měly nazývat oficiálně Kyjevský bezpečnostní pakt.

Balíček záruk by měl obsahovat preventivní opatření vojenské, finanční, infrastrukturní, technické a informační povahy s cílem zabránit nové agresi, jakož i opatření, která mají být okamžitě přijata v případě nového zásahu do svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Struktura Kyjevského bezpečnostního paktu navíc zahrnuje plnohodnotný sankční balíček proti státu agresora a může zahrnovat i další složky, jako jsou dohody o poskytnutí moderních systémů protivzdušné obrany či protiraketových systémů Ukrajině, regionální dohody o bezpečnosti v Černém moři a další související věci, uvádí agentura Reuters.

Pakt by podle autorů vytvořil základní skupinu spojeneckých zemí s Ukrajinou. To by mohlo zahrnovat USA, Velkou Británii, Kanadu, Polsko, Itálii, Německo, Francii, Austrálii, Turecko a severské, pobaltské a středoevropské země. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už podle svých slov stihl návrh představit svému protějšku z Litvy Gabrieliusi Landsbergisovi a Irska Simonu Coveneymu. „Budeme nadále úzce spolupracovat s našimi partnery, abychom zajistili solidní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu,“ uvedl Kuleba.

Ukrajina chce nadále do NATO

„Bezpečnostní záruky nejsou náhradou za ambici Ukrajiny vstoupit do NATO. Tato aspirace je chráněna ukrajinskou ústavou a je suverénním rozhodnutím Ukrajiny. Ukrajina je také na cestě ke členství v EU. Jako členská země EU bude Ukrajina využívat doložku EU o vzájemné obraně. Členství v NATO i EU dlouhodobě posílí bezpečnost Ukrajiny,“ uvedli autoři.

Bývalý generální tajemník a někdejší dánský premiér Anders Rasmussen poznamenal, že vítězství Ukrajiny v této válce je bezprostřední prioritou. „Právě teď Ukrajinci demonstrují na frontové linii, že s potřebnými zdroji mohou porazit Rusko na bojišti. Ukrajinci projevují vůli k boji a demokratický svět jim musí i nadále poskytovat prostředky k boji. Až tato válka skončí, musíme zajistit, aby Rusko už nikdy nemohlo napadnout Ukrajinu. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je, aby Ukrajina měla významnou vojenskou sílu schopnou odolat jakémukoli budoucímu ruskému útoku,“ zdůraznil.

Přijetí podobného paktu vyšle podle Rasmussena Vladimiru Putinovi silný signál. To by ukázalo, že naše loajalita k Ukrajině nezakolísá, že jeho válka je marná. „Vyslalo by to také signál ukrajinskému lidu, že budeme loajálně podporovat nezávislost a svrchovanost Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba. Dělat to správně znamená položit nový základní kámen evropské bezpečnosti. Pokud se tak nestane, bude to znamenat zhoršení krize na evropské půdě,“ řekl bývalý generální tajemník NATO.

Podle Andrije Jermaka nemá podobný dokument v moderních dějinách obdoby. „Stejně jako nemá obdoby akt plnohodnotné agrese jaderné mocnosti a člena Rady bezpečnosti OSN proti suverénnímu evropskému státu. S pomocí spojenců Ukrajina tomuto útoku úspěšně odolává. Je však třeba podotknout, že rozhodnutí musela být často přijímána ad hoc a vypracování mechanismů této pomoci si vyžádalo mnoho času, který ve válce vždy chybí a který je vykoupen bolestí, krví a životy,“ řekl Jermak při prezentaci dokumentu.

Zelenskyj prohlásil, že je dokument velmi dobře připraven. „Podíval jsem se na něj velmi pozorně. Věřím, že je velmi dobře připraven. Je to první, ale velmi důležitý krok. Tato doporučení se stanou základem pro budoucí bezpečnostní dohodu,“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrainska Pravda. Byť je dokument zatím právě ve formě doporučení pro finální dohodu, Moskva už velmi ostře reagovala na jeho vznik.

Prolog ke třetí světové válce, zotročení EU, zní z Moskvy

Jedním z klíčových problému pro Rusko je, že zjevně pokračuje snaha Ukrajiny stát se členským státem NATO, což Kreml tvrdě odmítá. Agentura TASS mimo jiné zveřejnila slova mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, která uvedla, že Ukrajina si zjevně chce Západ „zotročit.“

„Tento pakt a tato takzvaná pracovní skupinu má za cíl svázat ruce státům Evropské unie, takže budou pekelně zotročení a nikdy neobnoví svůj ekonomický růst a rozvoj, ani svou bývalou slávu,“ řekla Zacharovová. „Ukrajině se zbraně dodávají nonstop, stejně jako finanční podpora,“ poukázala mluvčí ruského MZV.

Podle tiskového mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova tento dokument zdůrazňuje naléhavou potřebu ruské „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu. „Nikdo se netají tím, že tento dokument souvisí se záměrem Ukrajiny vstoupit do NATO, to znamená, že cíl členství v NATO zůstává. Hlavní hrozba pro naši zemi tedy zůstává a jeden z důvodů, kvůli kterému bylo nutné provést speciální vojenskou operaci, zůstává a stává se ještě aktuálnějším,“ prohlásil Peskov.

Ostře se o Ukrajině vyjadřuje opakovaně i místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. „Kyjevská kamarila nedostane žádné ‚bezpečnostní záruky‘, zejména proto, že její projekt je v podstatě ‚prologem ke třetí světové válce‘,“ uvedl na síti Telegram Medveděv s tím, že ukrajinským „nacistům“ nikdo žádné záruky neposkytne.

Navrhovaná doporučení tzv. Kyjevského bezpečnostního paktu zahrnují zejména:

– Nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její schopnost bránit se proti agresorovi podle článku 51 Charty OSN. K tomu Ukrajina potřebuje zdroje k udržení významné obranné síly schopné odolat ozbrojeným silám a polovojenským jednotkám Ruské federace.

– To vyžaduje mnohaleté úsilí o trvalé investice do ukrajinské obranné průmyslové základny, škálovatelné přesuny zbraní a zpravodajskou podporu od spojenců, intenzivní výcvikové mise a společná cvičení pod vlajkami Evropské unie a NATO.

– Bezpečnostní záruky by měly pozitivně a jasně formulované; stanoví řadu závazků přijatých skupinou ručitelů společně s Ukrajinou. Musí být právně a politicky závazné na základě dvoustranných dohod, ale musí být sdruženy v rámci společného dokumentu o strategickém partnerství – nazvaného Kyjevský bezpečnostní pakt.

– Balíček záruk obsahuje preventivní opatření vojenské, finanční, infrastrukturní, technické a informační povahy s cílem zabránit nové agresi, jakož i opatření, která mají být okamžitě přijata v případě nového zásahu do svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Struktura kyjevského bezpečnostního paktu navíc zahrnuje plnohodnotný sankční balíček proti státu agresora a může zahrnovat i další složky, jako jsou dohody o poskytnutí moderních systémů protivzdušné obrany/protiraketových systémů Ukrajině, regionální dohody o bezpečnosti v Černém moři a další.

– Pakt spojí základní skupinu spojeneckých zemí s Ukrajinou. To by mohlo zahrnovat USA, Velkou Británii, Kanadu, Polsko, Itálii, Německo, Francii, Austrálii, Turecko a severské, pobaltské a středoevropské země.

– Bezpečnostní záruky nejsou náhradou za ambici Ukrajiny vstoupit do NATO. Tato aspirace je chráněna ukrajinskou ústavou a je suverénním rozhodnutím Ukrajiny. Ukrajina je také na cestě ke členství v EU. Jako členská země EU bude Ukrajina využívat doložku EU o vzájemné obraně. Členství v NATO i EU dlouhodobě posílí bezpečnost Ukrajiny. Dnes nastíněné záruky tyto cíle nijak nenarušují, ale zajistí, že Ukrajina bude mít to, co potřebuje k obraně za jakýchkoli okolností.